František Směták

František Směták se narodil v roce 1901.[1] Za první republiky vstoupil do Lidové strany. Za druhé republiky se stal členem Národní obce fašistické (NOF). Národní obec fašistickou opustil v únoru roku 1939 a následně vstoupil do fašistické a kolaborantské Vlajky. Vlajka disponovala elitními údernými složkami (paramilitantními oddíly) českých fašistů, které se nazývaly Svatoplukova garda (SG). Velitelskou pravomoc nad Svatoplukovými gardami vykonával nejprve ostravský fašista Arnošt Pořízka.[2][p 1] (později od 10. února 1940 pak Jaroslav Čermák[4][5] a od února roku 1941 Vojtěch Musil[4]).[6] V Praze byl ještě ustanoven hejtman Svatoplukových gard, kterým se stal právě František Směták.[2]

Během roku 1940 se František Směták spolu s Arnoštem Pořízkou pokusili převzít moc nad Svatoplukovými gardami.[2] Ty tou dobou cvičily v Praze na Střeleckém ostrově a ve svém největším rozmachu měly asi 800 členů.[2]

• V paláci Lucerna (na adrese: Štěpánská 704/61) se dne 6. února 1940 konalo ve velkém sále Lucerny shromáždění Vlajky, Svatoplukových gard a dalších fašistů.[3] Po skončení shromáždění pak v baru Lucerna došlo k roztržce mezi hejtmanem Svatoplukových gard Františkem Smětákem a jejich velitelem Arnoštem Pořízkou na jedné straně a Janem Rysem-Rozsévačem na straně druhé.[3] Ještě ostřejší střet ale následoval o čtyři dny později v Myslíkově ulici, kde sídlil sekretariát ČNST–Vlajky.[3]

• V nádražní restauraci na Hlavním nádraží (německy: Hauptbahnhof, na adrese: Wilsonova 300/8) se dne 9. února 1940 konala schůzka ostravských fašistů Arnošta Pořízky a Jakuba Niemczyka na jedné straně s reprezentantem pražského křídla Svatoplukových gard Františkem Smětákem na straně druhé.[3] Roztržka, k níž v nádražní restauraci došlo, pokračovala druhý den v sídle ČNST–Vlajky v Myslíkově ulici.[3]

• Ve třech patrech v zadním traktu domu na adrese Myslíkova 1959/15 (německy: Myslík–Gasse) sídlilo přibližně od 15. března 1939 až do ledna 1943 (kdy byla Vlajka rozpuštěna) sídlo Vlajky.[3] Dům byl současně „hlavním stanem“ Svatoplukových gard a zde také úřadoval náčelník štábu (hejtman) Svatoplukových gard František Směták.[3] (Hlavní velitelství Svatoplukových gard v čele s Arnoštem Pořízkou bylo v Ostravě.[3]) Dne 10. února 1940 tady došlo k prudkému sporu mezi Františkem Smětákem na jedné straně a ostravskými fašisty Jakubem Niemczykem a Arnoštem Pořízkou na straně druhé.[3] Celá hádka skončila inzultací obou ostravských fašistů, jejich vyhozením z budovy a následným vyloučením z Vlajky.[3]

Po výše uvedené roztržce v Myslíkově ulici byli i František Směták s Arnoštem Pořízkou vyloučeni z řad členů Svatoplukových gard. Ambiciózní František Směták si obratem založil vlastní organizaci, kterou nazval Svatoplukovy národní gardy.[2] Tato organizace měla v době svého rozkvětu maximálně 30 členů, František Směták ji řídil ze svého bytu (na adrese Praha 2, Korunní 716/5 [německy: Kronenstrasse][3]), kde sídlil její „štáb“.[3] Zpočátku František Směták se svými muži cvičil, ale posléze mu došly peníze a jeho Svatoplukova národní garda se ještě během roku 1941 (po necelém půl roce své existence)[3] definitivně rozpadla.[2][p 2]

František Směták byl v roce 1945 zatčen.[2] Angažoval se totiž nejen ve Svatoplukových gardách, ale byl i konfidentem gestapa (jako ostatně většina českých fašistů).[2] Mimořádným lidovým soudem (MLS) byl odsouzen k sedmi letům odnětí svobody.[2] Po změně režimu v únoru 1948 se František Směták rychle zorientoval a již ve výkonu trestu se stal přesvědčeným komunistou.[2][p 3] Po odpykání trestu pracoval nejprve v Uhelných skladech a od roku 1954 jako veterinář v JZD.[2] Zemřel v 70. letech 20. století.[2]