František Reichel

Vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně a nastoupil jako veterinář v Tachově, kde byl později vedoucím veterinárního střediska. Od roku 1967 pracoval na generálním ředitelství Spofa. Od roku 1973 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva v Jílovém u Prahy. Zde vedl odbor klinického výzkumu a vědeckých informací. V roce 1975 obhájil dizertaci na Vysoké škole veterinární v Košicích a absolvoval také VŠE v Praze. Od roku 1989 působil na postu ředitele Výzkumného ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva. Politicky se angažoval v Československé straně lidové, od roku 1974 jako člen jejího ústředního výboru. Po sametové revoluci se stal jejím druhým místopředsedou.[3][4]

František Reichel na sjezdu ČSL v dubnu 1990

V prosinci 1989 se stal ministrem bez portfeje v krátce existující československé první vládě Mariána Čalfy.[3] V následné druhé vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) zastával do dubna 1990 post jejího místopředsedy a zároveň ministra – předsedy Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.[5][6] Ve vládě skončil, protože byl zmíněn jako informátor vojenské kontrarozvědky (krycí jméno PETR) z dob komunistického režimu (roky 1962–1969). V roce 2008 se uváděl coby předseda správní rady Olivovy nadace, předtím působil coby předseda představenstva CHRISTIANA a. s.. Bytem se uváděl ve vesnici Chotouň.[7][8]

Byl aktivní v komunální politice. V komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva obce Pohoří za KDU-ČSL. O zvolení se neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 2006. Opětovně byl do zastupitelstva zvolen v komunálních volbách roku 2010.

Zemřel tragicky 20. listopadu 2020 během procházky v lese nedaleko Chotouně ve věku 82 let.[9][10]