František Kosík

František Kosík se narodil v roce 1911 na Kladně. Spolu s rodiči bydlel v Rozdělově.[2] Na Kladně také vystudoval strojní průmyslovku.[2] V ČKD Vysočany se vyučil strojním zámečníkem.[1] Po absolvování povinné vojenské služby nemohl najít odpovídající práci v oboru.[1] Nakonec se rozhodl pro práci u policie, k níž se přihlásil v roce 1936 v Praze.[1][3] (Do Prahy se přistěhoval z Kladna v roce 1938.) Nastoupil u policie na Praze 6[2][3] Nejdříve byl jen pochůzkářem, ale po půlroční policejní praxi mu bylo svěřeno vydávání občanských průkazů.[1] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava po 15. březnu 1939 dostal za úkol vydávat tzv. kmenové listy a potravinové lístky[1] pro obyvatele příslušného policejního obvodu.

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se osmadvacetiletý František Kosík aktivně zapojil do ilegální odbojové protiněmecké činnosti v řadách Obrany národa (ON). Do řad odbojářů jej přivedl odborný učitel Václav Holna, se kterým se znali z rodného Kladna–Rozdělova.[1][p. 1] Ilegální aktivity přivedly policejního strážníka Františka Kosíka do styku se členy zpravodajsko–sabotážní skupiny tří králů[2] Postupně se stal aktivním spolupracovníkem podplukovníka Josefa Balabána, podplukovníka Josefa Mašína a štábního kapitána Václava Morávka.[1] Prostřednictvím svojí pozice u policie zajišťoval pro ilegální příslušníky ON (a pro potřeby dalších odbojových organizací) falešné občanské průkazy[1] a dodával odboji též potravinové lístky.[3]

Manželé František a Jiřina Kosíkovi bydleli v ulici K červenému vrchu 228/18 v Praze 6 Vokovicích.[1] Dne 14. února 1941 se jim narodila dcera Jiřina.[1] Koncem května 1941 byla situace pro tři krále krajně kritická. Josef Balabán byl již zatčen 22. dubna 1941 a Josef Mašín byl také již zatčen (13. května 1941). Gestapo posíleno předchozími úspěchy v boji se třemi králi stále hledalo unikajícího Václava Morávka, který se skrýval po ilegálních bytech, ale i ty byly jeden po druhém vyzrazovány.[1] Štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi poskytl František Kosík v letech 1941 až 1942[3] ve svém vokovickém bytě několikrát ilegální úkryt (a přespání).[2] Morávek také disponoval několika falešnými občanskými legitimacemi a potravinovými lístky, které mu poskytl František Kosík.[1]

Po přestřelce na pražském Prašném mostě 21. března 1942 a smrti Václava Morávka získalo z místa přestřelky gestapo klíč od ilegálního bytu ve Vokovicích[2] a také klíč od bytu strážníka Václava Ajšmana z Petřin, u něhož Morávek také bydlel.[1] Gestapo následně zahájilo rozsáhlé pátrání po celé Praze, přičemž kontrolovala čísla klíčů v domácnostech.[1] Včas vyměnit klíče od vokovického bytu a od bytu Václava Ajšmana na Petřinách nebyl pro vyučeného strojního zámečníka žádný problém. Nové zámky František nakoupil v železářství u Rotta a v obou bytech je vyměnil. Z vokovického bytu také odstranil veškeré možné kompromitující materiály. Při koupi zámků nebo během jejich výměny jej nejspíše někdo viděl a udal jej. Gestapo tak šlo na udání nejprve po Václavu Ajšmanovi a ještě v březnu 1942 (na Velikonoce) byl doma zatčen gestapem i František Kosík.[1][2]

Po zatčení mu byly odebrány hodinky a klíče od bytu[1] a byl odvezen na výslech do Petschkova paláce.[1] Následně byl tři měsíce vězněn na Pankráci. Jeho žena jej naposledy viděla při poslední návštěvě 11. června 1942.[2][1] František Kosík byl popraven zastřelením za druhé heydrichiády dne 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[2] Rodina se o jeho popravě dozvěděla až za tři měsíce, tj. v září roku 1942.[2]

Dne 30. června 1942 v podvečer bylo na Kobyliské střelnici popraveno zastřelením celkem 72 osob. Kromě policejního strážníka Františka Kosíka a policejního praporčíka Václava Ajšmana (* 1896) to byla například novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková; muzikolog a hudební historik Otakar Kamper; vysoký důstojník Obrany národa plukovník generálního štábu Josef Churavý; jeden ze tří králů podplukovník Josef Mašín.[5] Dále byli zbaveni života i někteří významní spolupracovníci tří králů například: Václav Řehák; Josef Líkař; Jiří Zeman; vrchní poštovní tajemník Josef Franc (* 1900); radiotechnik Bedřich Slavík (* 1913); cukrář Josef Černý (* 1890) a zámečník Miloslav Vojtěchovský (* 1906), který se v odboji věnoval zajišťování provozu ilegální radiostanice Sparta I.[5]

Někdy koncem roku 1944 využilo gestapo toho, že mělo klíče od bytu Františka Kosíka a z jeho bytu byly odvezeny veškeré jeho věci (psací stroj, boty, oblečení, ...).[1]

• Václav Morávek
• Kobyliská střelnice
• Seznam popravených na Kobyliské střelnici v úterý 30. června 1942 (v 19.30 hodin)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kosík na Wikimedia Commons
• „Poslední z nich padl při přestřelce s gestapem 21. 3. 1942.“ Svatí tři králové, legendární odbojáři na YouTube – Datum: 21. března 2022 (17. března 2022); Autor: knihovnavaclavahavla; Stopáž: 1 hodina 32 minut a 27 sekund