Přídělový systém

Přídělový systém nebo vázané hospodářství, také racionace je administrativní opatření, které každému obyvateli určuje, kolik základních potřeb si smí koupit. Využívá se v dobách nouze, typicky za války. Obvykle se vztahuje na základní životní potřeby: potraviny, palivo, šatstvo, kuřivo, mýdlo apod. Při nákupu zboží, které podléhá vázanému hospodářství, spotřebitel musí odevzdat odpovídající počet přídělových lístků. Přídělové lístky jsou obyvatelstvu vydávány podle předem daného klíče; zohledňuje se při tom náročnost profese, její užitečnost v době války atd. Vázané hospodářství je obvykle doprovázeno regulací spotřebitelských cen.

Německá pohlednice na podporu přídělového hospodaření, zavedeného v letech 1915/16. Postavičky personifikují potravinové lístky. Nadpis: "Na památku na válečnou dobu L. P. 1916"
Protektorátní potravinové lístky
Československé přídělové lístky z 50. let 20. století

Přídělový systém v českých zemích

1915–1921

Za 1. světové války zavedla rakouská vláda přídělový systém v dubnu 1915 na většinu životních potřeb (mouka, chléb, cukr, sádlo, maso, brambory, mléko, šatstvo, uhlí atd.).[1] Vázané hospodářství bylo v ČSR zrušeno 1. července 1921.[2]

1939–1953

Podrobnější informace naleznete v článku Přídělový systém v Protektorátu Čechy a Morava.

Za druhé světové války byly v Protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939 zavedeny potravinové lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv.[3] V Československu přídělový systém přetrval až do 31. května 1953, zrušen byl současně s provedením měnové reformy (ve Velké Británii až následující rok).

O podvodu spočívajícím v tištění falešných potravinových lístků pojednává 7. díl seriálu 30 případů majora Zemana Mědirytina (díl je situován do roku 1950).

Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.