František Josef ze Žerotína
František Josef ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (německy Franz Joseph Graf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau, 6. dubna 1772, Brno – 30. května 1845, Brno) byl šlechtic z významného moravského rodu Žerotínů, humanista, lesník a velkostatkář. Púsobil jako císařsko-královský komoří a rada moravského zemského gubernia.
| František Josef ze Žerotína | |
|---|---|
 Rodový erb Žerotínů | |
| Narození | 6. dubna 1772 Zámek Velké Losiny nebo Brno |
| Úmrtí | 30. května 1845 (ve věku 73 let) Brno |
| Děti | Zdeněk ze Žerotína |
| Rodiče | Josef Karel ze Žerotína |
| Příbuzní | Karel Emanuel ze Žerotína a Ernestina ze Žerotína (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
%252C_z%C3%A1mek.jpg.webp)
Narodil se v Brně jako syn hraběte Josefa Karla ze Žerotína (1728–1814) a jeho manželky Johany hraběnky ze Schrattenbachu.
Sloužil v císařských státních službách, naposledy na pozici hejtmana. Brzy poté, co se ujal velkostatků po otci, brzy si uvědomil slabiny a nevýhody nedostatečného lesního hospodaření. Urychleně začal věc řešit. Povolal kompetentní žáky, z Maria-Brunnu a z některých dalších institucí. Ti měli za úkol získat celkový přehled o stavu lesů a poté provést takové úpravy, aby bylo možné mít úplný přehled a plně tak mít kdykoli aktuální informace a zajišťovat optimální stav zalesnění v každém období, a to i z dlouhodobého hlediska. Tímto způsobem hrabě postupoval a osobně kontroloval hospodaření na svých panstvích Bludov v Olomouckém kraji, Valašské Meziříčí v Přerovském kraji a na pozemcích ve Slezsku. Zajistil také vše potřebné k vybudování fungujícího lesnictví a vzdělání, jako odobrou literaturu, nástroje atd. a předal je lesnické správě.
V podobném duchu hrabě podporoval také zemědělství. Když se všechny pokusy o snížení počtu a následků požárů v zemi po úpravě stanov v roce 1826, od roku 1798 ukázaly jako bezvýsledné, vznikla na Moravě požární pojišťovna a vytvořen výbor v jehož čele po 1. červnu 1830 stanul hrabě Žerotín. V roce 1827 byl také zvolen ředitelem Moravsko-slezské společnosti pro podporu zemědělství, přírodovědy a vlastivědy v Brně (Mährisch-Schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde) a v této funkci setrval až do své smrti.
V roce 1835 jeho zásluhy ocenil pruský král a hrabě obdržel Řád červené orlice. Od rakouského císaře v témže roce získal úřad tajného rady a o rok později rytířský kříž Leopoldova císařského řádu.
Hrabě František Josef ze Žerotína zemřel v Brně 30. května 1845. V jeho nekrologu byly vyzdviženy jeho lidské i šlechtické ctnosti, humánní přístup k prostým lidem, jeho vzorná péče o poddané i služebnictvo a jeho starost o osoby v nouzi, vodvy a sirotky, kteří se utíkali pod jeho ochranu, a kterým podle jejich potřeb pomáhal.
Rodina
Hrabě František Josef se 5. září 1804 oženil s Ernestinou svobodnou paní Skrbenskou z Hříště, s níž měl čtyři syny a dvě dcery:
- dvojčata Josef a Ludvík (*/†1805)
- Gustav Arnošt (1807–1828)
- Zdenko (1812–1883) - pokračovatel rodu
- Matylda (1808–1887), provdaná za hraběte Emanuela Dubského z Třebomyslic (1806–1881)
- Ernestina (1813–1892), provdaná za hraběte Aloise Serényiho (1812–1893)