František Josef Andrlík

František Josef Andrlík (21. září 1852 Polička[1] – 28. listopadu 1939 Ústí nad Orlicí[2]) byl český učitel, spisovatel knih pro mládež a překladatel.[3]

František Josef Andrlík
František Josef Andrlík
Narození21. září 1852
Polička
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. listopadu 1939 (ve věku 87 let)
Ústí nad Orlicí
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Ústí nad Orlicí
PseudonymJaroslav Lipovský, Josef Borek
Povoláníučitel, spisovatel, překladatel
Národnostčeská
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
František Josef Andrlík
Vydání knihy Dobrodinci lidstva z roku 1898

Narodil se v Poličce Dolním Předměstí. Jeho otec Vincenc Andrlík byl krejčí a vlastník obchodu se střižným zbožím, matka Anna Záleská z Prosetína. Měl sestru Marii Vincencii (1856). Oženil se s Annou Korábovou, se kterou měl šest dětí: Franze (1875), Jindřicha (1877–1879), Jaroslava (1880–1952), Annu (1882–1950), Marii (1884) a Ludmilu (1887).

Poté, co absolvoval obecnou školu a v roce 1863 německou reálku, na přání rodičů vystudoval roku 1871 učitelský ústav v Hradci Králové. Svou učitelskou pouť započal jako podučitel v roce 1872 ve Výprachticích. V následujícím roce nastoupil již jako učitel v Ústí nad Orlicí, kde působil 39 let.

Ve svých literárních začátcích přispíval do různých časopisů a kalendářů. Jeho cílová skupina byla především mládež, ale psal i prózu pro dospělé. Byl redaktorem časopisu „Přítel mládeže“ v Hradci Králové. Publikoval rovněž pod pseudonymy Jar. Lipovský a Josef Borek. V roce 1880 se vydal na cesty. Procestoval celý Balkánský poloostrov. Z těchto cest vzniklo mnoho článků, které byly otištěny ve Zlaté Praze, Lumíru a dalších časopisech. Od roku 1887 redigoval „Literární věstník“ a edici „Přítel mládeže“.

Hrob F. J. Andrlíka a jeho manželky na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí

František Andrlík napsal a vydal 124 knih, z toho bylo 84 titulů pro mládež. Za svého života mu bylo uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Dále obdržel uznání Zemské školní rady a vyslanectví ČSR v Bulharsku. Zemřel 28. listopadu 1939 v Ústí nad Orlicí, kde byl rovněž i pohřben na zdejším městském hřbitově.

Výběrová bibliografie

Vlastní próza
  • Když nepřiletí vrána (1880), povídka ze slovenského venkova.
  • Z malého světa (1882), obrázek dětského života, dva díly.
  • Z otroctví ku svobodě (1884), původní povídka z dob utrpení národa bulharského
  • V ďáblových tenatech (1884), obrázek ze života karbaníkova.
  • Důvěřuj Bohu! (1885), původní povídka ze života námořníkova.
  • Růže a trní (1886-1887), povídky pro mládež. dva svazky.
  • Škapulíř a talisman (1886), příhody katolické rodiny pode jhem tureckým.
  • Český Robinson Crusoe (1886), dobrodružný román.
  • Odkaz hajdukův (1888), povídka z dob utrpení křesťanů balkánských.
  • Umění nad bohatství (1889), povídka ze života hercegovského guslara.
  • Příběhy českého vystěhovalce (1890), povídka.
  • Na svobodě a v okovech (1891), povídky pro mládež.
  • Robinsonka (1893), příhody dívky na opuštěném ostrově.
  • Robinsonka na Balkáně (1893), příhody osamělé dívky za války rusko-turecké.
  • Z vlasti a ciziny (1897), povídky pro mládež.
  • Dobrodinci lidstva (1898), črty ze života světoznámých mužů, kteří získali si o lidstvo nepomíjející zásluhy.
  • O sousto chleba (1900, dvě povídky z továrního prostředí.
  • Jaká setba, taková sklizeň (1900), povídka z počátku devatenáctého století.
  • Bratrstvo mstitelův (1901), povídka z dob poroby křesťanů balkánských.
  • Bezděčná pouť (1902), příhody mladého Čecha v cizině.
  • V záři půlměsíce (1903), povídka z posledních zápasů křesťanů balkánských.
  • Děti a zvířata (1904), řada črt pro nejmladší čtenáře.
  • Za chlebem (1907), příhody české rodiny v Mandžursku za války rusko-japonské.
  • Pohádky z tajůplných světů (1912), sbírka pěkných pohádek pro českou mládež.
  • Život venkova (1926), sebrané povídky.
  • Světem žertovných pohádek (1926), sebrané pohádky.
  • Havrdova rodina (1927), povídka z maloměstského prostředí.
  • Svému osudu nikdo neujde a jiné povídky (1938).

Překlady
  • 1881 – E. T. A. Hoffmann: Oběť přátelství.
  • 1883 – Margarethe Wulff: Mařenka, obrázek z nejútlejšího mládí, volný překlad.
  • 1883 – Hedwig Prohl: K nebi, volný překlad.
  • 1885 – Margarethe Wulff: Ratolístky, obrázky z mladistvého věku, volný překlad.
  • 1887 – Franz Strässle: V kouzelné říši, pohádky.
  • 1895 – Charles Dickens: Děd a vnuk, život a příhody Martina Chuzzlevita.
  • 1903 – Onorato Fava: Budulínek, společně s Václavem Markem, upraveno se souhlasem autorovým.
  • 1905 – Francis Bret Harte: Puritánka.
  • 1916 – Carlo Collodi: Panáček Nosáček (1916), dobrodružství dřevěného kloučka, volný překlad knihy Pinocchiova dobrodružství.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. František Andrlík zemřel. Lidové noviny. 30. 11. 1939, s. 5. Dostupné online.
  3. Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 66-68

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.