František I. d'Este

Mor v letech 1630–1631 zahubil 70 % obyvatel Modeny. Po vypuknutí třicetileté války se František I. d'Este postavil na stranu Španělska a napadl vévodství Parma. Při návštěvě Španělska doufal získat jako odměnu oblast Correggio. To mu bylo přislíbeno, po zaplacení 230 000 zlatých.

Později následovala první válka v Castro, ve které se Francescova Modena přidala k Benátkám a Florencii a postavila se na stranu parmských vévodů proti papeži Urbanovi VIII. z rodu Barberini. Válka skončila pro Modenu bez zvláštního zisku. Ze Španělska znovu nepřišla žádná pomoc a tak se František spojil na základě jednání s kardinálem Mazarinem s Francií. Když se mu však nepodařilo dobýt Cremonu, a protože se situace třicetileté války zdála pro Španělsko příznivá, hledal vévoda dohodu opět se Španělskem. K opětovnému spojenectví s Francií se vrátil s tím, že oženil svého syna a dědice Alfonse IV. d'Este s Laurou Martinozzi, Mazarinovou neteří.

Úspěšně bojoval proti španělské invazi do Milána po boku Francie a Savojského vévodství. V letech 1656–1657 s pomocí svého syna dobyl Alessandrii a Valenzu. V roce 1658 dobyl v Lombardii město Mortar. Onemocněl malárií a brzy nato, v roce 1658, zemřel v italském městě Santhià.

Maria Caterina Farnese (1615-1646), první manželka Františka d'Este

Vittoria Farnese (1648-1649), druhá manželka Františka d'Este

Lukrezia Barberini (1628-1699), třetí manželka Františka d'Este a matka Rinalda

Po smrti své první manželky Marie Kateřiny Farnese, která zemřela v roce 1646 se oženil s její sestrou Viktorií, která zemřela v roce 1649.

Poslední manželství uzavřel s Lucrezií Barberiniovou (1628-1699), dcerou Taddea Barberiniho, se kterým jeho jednotky společně s ním bojovaly během první války o Castro. Měl celkem jedenáct dětí, dvě z nich, Alfonso a Rinaldo d'Estese staly vévody z Modeny.

Ačkoli byl zručným vojenským velitelem, František byl známý svou přímou povahou a náboženskými ideály. Obohatil Modenu výstavbou vévodského paláce v Modeně (Palazzo Ducale), a financoval i další projekty: "Teatro della Spelta", "Villa delle Pentetorri", nechal rozšířit říční kanál a vybudovat přístav, nechal zrestaurovat modenskou Cittadellu.

Gian Lorenzo Bernini zvěčnil Františkovu podobu na soše vytvořené kolem 1650–1651 (Este Gallery and Museum, Modena). Je pokládána za vrchol sochařství v portrétování. Vyznačuje se hrdinskou pompou a grandiozitou, spojenou s ideály barokního věku. Podle Howarda Hibbarda Berniniho portrétní busta Františka I. a Berniniho busta Ludvíka XIV. „stanovila standard pro monarchistické portréty až do doby francouzské revoluce“ (126 -8).[1]

1. manželka Maria Caterina Farnese:

• Alfonso d'Este, dědičný Prince z Modeny (1632), zemřel v dětství.
• Alfonso IV. d'Este, vévoda z Modeny (2. února 1634 - 16. července 1662),manželka Laura Martinozzi, matka Marie d'Este z Modeny.
• Isabella d'Este, vévodkyně Parmy (3. října 1635 - 21. srpna 1666), manžel Ranuccio II. Farnese, vévoda z Parmy Ranuccio II. Farnese,vévoda z Parmy, bezdětní
• Eleonora d'Este (1639–1640), zemřela v dětství.
• Tedaldo d'Este' (1640–1643), zemřel v dětství.
• Almerigo d'Este (8. května 1641 - 14. listopadu 1660), zemřel mlád.
• Eleonora d'Este (2. ledna 1643 - 24. února 1722), stala se jeptiškou.
• Maria d'Este (8. prosince 1644 - 20. srpna 1684), manželka Ranuccia II. Farnese
• Tedaldo d'Este (1646), zemřel v dětství.

2. manželka Vittoria Farnese:

• Vittoria d'Este (24. srpna 1649-1656), zemřela v dětství

3. manželka Lucrezia Barberini:

• Rinaldo d'Este, vévoda z Modeny, (26. dubna 1655 - 26. října 1737), manželka Šarlota Brunšvicko-Lüneburská, bezdětní.