František Ondřej Hirnle

Měšťanský dům Hirnlův

Jeho otcem byl sochař Karel Josef Hiernle.[2] Absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění u Balthasara Ferdinanda Molla. Od roku 1758 působil v Kroměříži, kde si založil dílnu.[3] V roce 1759 se mu v Kroměříži narodil syn Antonín František,[4] jehož kmotrem se stal malíř Franz Anton Maulbertsch a v roce 1760 dcera Eva Františka (Barbora Karolína škrtnuto),[5] které byl za kmotra další malíř Karel Adolph z Freenthalu (1715-1771). V roce 1768 zakoupil od manželů Maiti (původem italská rodina městských kominíků) dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51 - nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 30382/7-6009). Zemřel v roce 1773, vdova Emerentiana jej přežila o mnoho let a teprve v roce 1800 dům prodala.[7]

Tvořil v rokokovém stylu.[8] Jeho tvorba je typická štíhlými, protáhlými postavami, která mají menší hlavy a dlouhé krky. Sochy působí nepřítomným výrazem a jsou bez emocí.[3]

• Náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kroměřížském kostele svatého Mořice z roku 1764.
• Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku – výzdoba pro hlavní oltář a kazatelnu, 6 retabul pro boční oltáře a oltářní figurální plastiky
• Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov) – řezbářské práce
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) – hlavní oltář
• Manský sál (Kroměříž) v II. patře Arcibiskupského zámku v Kroměříži – výzdoba
• Sochy, štuky a oltáře v zámecké kapli sv. Šebestiána v Kroměříži
• Letní rezidence Kroměříž – štuková výzdoba
• Kostel svatého Františka Xaverského (Uherské Hradiště) – sochy svaté Uršuly a svaté Kateřiny Sienské v kapli sv. Anny[3]
• Socha svatého Vendelína na Velehradě[9]