František Dlouhý (sociální demokrat)

Byl československým legionářem v Rusku. Profesí byl od roku 1922 okresní školní inspektor v Prachaticích.[2] Podle údajů z roku 1935 bydlel v Prachaticích.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát v Národním shromáždění za sociální demokraty. Mandát ale získal až roku 1933 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Staněk. Křeslo obhájil i v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[4][5] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce.[6]

Po roce 1938 musel opustit Prachatice a odstěhoval se s rodinou do Tábora. Za druhé světové války byl vězněn nacisty. Již 1. září 1939 ho zatklo gestapo. Byl vězněn v koncentračních táborech Terezín, Dachau a Buchenwald.[2][7]

Po roce 1945 se stal členem Krajského národního výboru, později Okresního národního výboru v Táboře. V létě roku 1945 se stal zemským školním radou a přesídlil do Prahy, kde působil jako zemský školní inspektor. Po únorovém převratu se roku 1949 stáhl z veřejného života a odešel do penze. Vrátil se do Prachatic, kde zemřel roku 1956.[2]