Fran Lhotka

Bývalá synagoga, nyní hudební škola „Fran Lhotka“ v Sisaku, Chorvatsko

Otec skladatele byl zaměstnán na panství Küenburgů jako správce koníren. Dětství proto prožil na hraběcích statcích v okolí Prahy. Vystudoval gymnázium a vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na lesní roh a skladbu. Jeho učiteli byli Karel Stecker, Josef Klička a Antonín Dvořák. Po absolvování konzervatoře a vojenské služby byl v roce 1908 jmenován profesorem na Hudebním učilišti v Jekatěrinoslavi (dnes Dněpropetrovsk. Jeho kolegou na této škole byl další český skladatel Jaroslav Křička.

V roce 1909 odešel do Chorvatska a stal se korepetitorem a hornistou opery Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Učil na Hudební škole Chorvatského hudebního ústavu, v roce 1918 byl jmenován profesorem Hudební akademie a v roce 1923 se stal jejím rektorem. Vyučoval teoretické předměty a vydal učebnice harmonie (Harmonija - osnovi homofonog sloga) a dirigování (Dirigiranje). V letech 1912–1920 byl sbormistrem pěveckého sboru Lisinski, se kterým sklízel velké úspěchy u obecenstva v Jugoslávii i v zahraničí. Zcela splynul s chorvatským prostředím, začal používat chorvatskou podobu křestního jména a je všeobecně označován za skladatele chorvatského. Po dobu 2. světové války byl penzionován, ale ihned po válce se na Akademii vrátil a působil zde až do roku 1952.

V roce 1912 se oženil se svojí žačkou, klavíristkou, Ivou Antolkovičovou. Měli tři syny: Ivo Lhotka-Kalinski (1913–1987) se stal významným chorvatským hudebním skladatelem, Aleksander Lhotka je hudebním filmovým poradcem a Nedad Lhotka se stal baletním sólistou a účinkoval v premiérách otcových baletů.

Byl všestranným skladatelem, ale proslavil se především svými balety, které připravoval ve spolupráci s předními jugoslávskými tanečními umělci Piem a Pinou Mlakarovovými. Zemřel 26. ledna 1962 v Záhřebu a pochován je na hřbitově Mirogoj.