Fotografická interpretace

Existují dva základní způsoby získání přesného umístění ve formě souřadnic:

• Průzkum v oblasti za použití tradičních metod průzkumu nebo nástroje globálního navigačního systému GPS.
• Sběr dat z dálkového průzkumu objektu, rektifikace obrazu a poté získání požadovaných koordinovaných informací.

Většina vědců, kteří se rozhodnou využít první možnost, má dostupné relativně levné GPS přístroje pro dosažení požadovaného umístění objektu. Je-li vybrána druhá možnost, většina letadel používaných při sběru dat dálkového průzkumu má přijímač GPS. Ten umožňuje letadlu získat přesné souřadnice zeměpisné šířky a délky každé fotografie.

Velikost objektu je jednou z nejvíce charakteristických vlastností a jedním z nejdůležitějších prvků výkladu. Nejčastěji se měří délka, šířka a obvod. Aby bylo možné provést úspěšně, je nutné znát měřítko fotografie. Měření velikosti neznámého objektu umožňuje interpretrovi vyloučit možné alternativy. To se ukáže jako užitečné při měření velikosti několika známých objektů za účelem srovnání s neznámým objektem. Například rozměry sportovních hřišť jako jsou americký fotbal, fotbal, baseball jsou standardní na celém světě. Pokud jsou objekty tohoto typu vidět na snímku, je možné určit velikost neznámého objektu jednoduchým srovnáním.

Existuje nekonečné množství jedinečně tvarovaných přírodních a umělých objektů na světě. Najde se několik příkladů stejného tvaru, například trojúhelníkový tvar mají moderní proudové letouny a také tvar společného obydlí nesezdané rodiny. Lidé změnili krajinu velmi zajímavým způsobem, který dal tvar mnoha objektům, ale svým vlastním způsobem formoval i tvary krajiny v přírodě. Obecně platí, že rovné, přímočaré tvary jsou lidského původu. Příroda vytváří jemnější tvary.

Snímkováním nebo pozorováním při velmi šikmém slunečním světle jsou například při letecké archeologii odhalovány stíny, které indikují mírné vyvýšeniny terénu a tudíž relikty zaniklého osídlení.

Prakticky všechny dálkově pořizované snímky jsou shromažďovány do 2 hodin od slunečního poledne, aby se zabránilo rozšíření stínů na obrázku nebo fotografii. To proto, že stíny mohou zakrýt další předměty, které by jinak mohly být identifikovány. Na druhou stranu, může být stín objektu klíčem k identitě jiného objektu. Vezměme si například Washingtonův památník ve Washingtonu. Při jeho sledování shora může být obtížné rozeznat tvar pomníku, ale s bočním stínem se tento proces stane mnohem jednodušším. Dobrou praxí je orientovat fotografie tak, aby stíny směřovaly k interpretrovi. Pseudoskopický efekt se dosáhne v případě, kdy je stín orientován směrem od pozorovatele. Ten způsobí, že se nízké body jeví jako vysoké a vysoké body jako nízké.

Monzun v Pákistánu, NASA satellite imagery, 2009

Skutečné materiály na zemi jako vegetace, voda a holá půda odrážejí různé podíly energie v modré, zelené, červené a infračervené části elektromagnetického spektra. Interpret může dokumentovat množství energie odražené od každého materiálu podle specifických vlnových délek a vytvořit takzvanou spektrální signaturu. Tyto signatury mohou pomoci pochopit, proč některé objekty vypadají jako na černobílé fotografii. Tyto odstíny šedé jsou převedeny na tóny. Tmavší objekt odráží menší množství světla.

Barevné snímky jsou však více upřednostňovány, protože na rozdíl od odstínů šedé člověk rozpozná více různých barev (v řádech tisíců). Skutečná a přirozená barva objektů v procesu fotointerpretace velmi pomáhá.

Příklad z archeologické praxe: Objekty zahloubené v minulosti pod zemský povrch (např. příkop nebo zemnice) byly po zániku jejich funkce opět zaneseny nějakou výplní. Výplň bývá odlišná od podloží, do kterého jsou objekty zahloubeny. Tento rozdíl má vliv na růst vegetace na povrchu. Výplň je většinou humóznější, obsahuje tedy více živin a déle zadržuje vodu. Například v obilném poli jsou pak při leteckém průzkumu patrná místa, na kterých je porost vyšší, zelenější nebo jinak odlišný od okolního.

Přístav Plouër-sur-Rance, Bretaňský poloostrov, Francie

Textura je definovaná jako "vlastnost umístění a uspořádání opakování tónu nebo barvy v obraze." Často se používají k popisu textury používají přídavná jména jako například hladké (jednotné, homogenní), střední a hrubé (hrubý, heterogenní). Je důležité si uvědomit, že textura je produkt škály. Ve velkém zobrazeném měřítku mohou objekty vypadat, že mají střední texturu. Ale po zmenšení měřítka se může textura jevit jako jednotná nebo hladká. Několik příkladů textury by mohla být "hladkost" dlážděné silnice, nebo na "hrubost" borovicového lesa.

V archeologické praxi existují například „vlhkostní“ nebo „vypráhlostní příznaky“ (výplň má jinou schopnost akumulovat vodu) a „sněžné příznaky“ (tenká vrstva sněhu odtaje v závislosti na jiných fyzikálních vlastnostech výplně zahloubeného objektu rychleji nebo naopak pomaleji než nad okolním nedotčeným povrchem).

Vzor, vzorek (pattern) je prostorové uspořádání objektů v krajině. Objekty mohou být uspořádány náhodně nebo systematicky. Mohou být přirozené, jako například u říční sítě, nebo uměle člověkem ovlivněné, jako například čtverce ve zeměměřické instituce (Public Land Survey System) ve Spojených státech. Typická přídavná jména používaná při popisu vzoru jsou: náhodný, systematický, kruhový, oválný, lineární, plošný a křivočarý (aby byly jmenovány alespoň některé).

Výška a hloubka, také známá jako "elevace" a "měření hloubky" (bathymetry), jsou jedním z diagnostických prvků fotografické interpretace. To proto, že určitý objekt, například budovy nebo elektrické sloupy, které se tyčí nad krajinou projevují určitý radiální reliéf. Tyto objekty též vrhají stín, který také může poskytnout informace o jejich výšce a převýšení. Dobrým příkladem toho jsou budovy většího města.

Místo má unikátní fyzikální vlastnosti, které může zahrnovat výšku, sklon a typ povrchu (např. tráva, les, voda, holá půda). Místo může mít také socioekonomické charakteristiky, jako například hodnotu pozemků a blízkost vody. Situace odkazuje na to, jak jsou objekty na fotografii nebo obrázku organizovány a "leží" ve vztahu k sobě navzájem. Většina elektráren má stavební materiál v dostupné vzdálenosti. Nebo velké nákupní středisko - obvykle několik velkých budov, obrovské parkoviště, v blízkosti hlavní silnice a křižovatky.

• Jensen, John R. Remote Sensing of the Environment, Prentice Hall, 2000
• Colwell, R.N., Manual of Photographic Interpretation, American Society for Photogrammetry & Remote Sensing, 1997

• Fotogrammetrie
• Orthophoto
• Letecký průzkum
• Photomapping
• Dálkový průzkum Země
• United States Geological Survey
• Forenzní fotografie