Filip Stillfried

Filip František svobodný pán Stillfried, též Philipp Franz Freiherr von Stillfried und Ratenitz (20. března 1808[1][2] Praha[2] – 18. prosince 1887[1][3][2] Vizovice[4][2]), byl rakouský šlechtic a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Filip Stillfried
Filip Stillfried
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1871 – 1871
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Narození20. března 1808
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1887
Vizovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeRüdiger Stillfried-Ratenicz
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův
Řád Pia IX.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Stillfriedů a užíval titul svobodného pána, respektiva barona. Jeho otcem byl Rudolf Stillfried (1764–1833), matkou francouzská šlechtična Karolína de Mahy de Favras (1787–1865). Filip původně sloužil v armádě, vyššího společenského postavení dosáhl v roce 1838, kdy po tetě Marii Františce hraběnce z Blümegenu, rozené Stillfriedové (1755–1838), zdědil na Moravě panství Vizovice se zámkem. K velkostatku patřily dva hospodářské dvory, palírna a pivovar.[1] Měl hodnost c. k. komořího a hejtmana na penzi. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův a Řád Pia IX.[3]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[5] 7. června 1848 se stal členem sněmovní komise pro zrušení roboty.[1]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, I. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867. Na sněm se ještě vrátil krátce v zemských volbách v září 1871.[6] V roce 1863 byl na sněmu členem vyvazovacího odboru. Podal tehdy návrh na osvobození techniků z vojenské služby.[1] Kandidoval za Stranu konzervativního velkostatku.[7] Je popisován jako pravý katolík a zastánce Svatého stolce.[3]

Zemřel v prosinci 1887[4] po několikaměsíční těžké nemoci. Pohřben měl být na hřbitově ve Vizovicích.[3]

Rodina

Když Filip Stillfried zdědil v roce 1838 majetek na Moravě, projevilo se to i v jeho možnostech vybrat si nevěstu ve vyšších společenských kruzích. V roce 1840 se jeho manželkou stala hraběnka Hermína Batthyányová (1815–1883) z významné uherské šlechty. Hermína jako věno obdržela podíly na dvou panstvích v Uhrách a ve Slovinsku a později se stala dámou Řádu hvězdového kříže.[8] Z manželství se narodilo pět dětí, čtyři dcery a jediný syn. Nejstarší dcera Marie Agatha (1845–1929), dáma Řádu hvězdového kříže, byla druhou manželkou hraběte Jaromíra Zikmunda Bukůvky (1845–1936), c. k. majora a rytíře Maltézského řádu.[9] Druhá dcera Karolína Františka (1847–1925) se provdala za německého šlechtice hraběte Egmonta z Lippe-Weissenfeldu. Pokračovatelem rodu byl syn Rudolf (1849–1921), který byl též poslancem moravského zemského sněmu.

Díky své manželce byl Filip Stillfried mimo jiné švagrem prince Bedřicha Hannibala Thurn-Taxise (1799–1857), c. k. generálmajora a nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty.

Filipův starší bratr August Vilém (1806–1897) sloužil v rakouské armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.

Odkazy

Reference
  1. PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (česky)
  2. Philips Frans Vrijheer Stillfried van Rattonitz [online]. genealogieonline.nl [cit. 2016-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. (nizozemsky)
  3. Tagesnachrichten. Das Vaterland. Prosinec 1887, čís. 349, s. 3. Dostupné online.
  4. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Vizovice
  5. DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. (česky)
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  7. Die Presse, 5. 12. 1871, s. 2.
  8. Rodina Batthyány in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1859; Gotha, 1858; s. 58 dostupné online
  9. BŘEZINA, Vladimír: Rytířský stav v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v raném novověku. Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století; České Budějovice, 2008; s. 101–102 ISBN 978-80-86829-33-3

Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.