Filip František Krakowský z Kolowrat

Filip František hrabě Krakowský z Kolowrat, také Krakovský z Kolovrat nebo Kolowrat-Krakowský, případně Kolovrat-Krakovský (17. dubna 1756, Radenín – 26. května 1836)[1] byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a zakladatel jeho starší radenínské linie.[2] Byl guberniálním radou v Praze[2] a v letech 1798–1827 podkomoří králové v Čechách.[3] Zastával také úřad hejtmana Rakovnického (1781–1782) a Loketského kraje (1789–1791).

Filip František Kolowrat-Krakowsky
Erb rodu
Podkomoří králové v Čechách
Ve funkci:
10. listopadu 1798 – 1827
PanovníkFrantišek II./I.
PředchůdceJan Nepomuk I. ze Šternberka
Hejtman Loketského kraje
Ve funkci:
1789 – 1791
PanovníkJosef II., Leopold II.
Hejtman Rakovnického kraje
Ve funkci:
1781 – 1782
PanovníkJosef II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
? – 1782
PanovníkJosef II.
Narození17. dubna 1756
Radenín
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí1819 (ve věku 62–63 let)
Místo pohřbeníHroby
Choť(1790) Terezie z Trunkelu (1768–1819)
RodičeLeopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) a
Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769)
DětiFilip (1789–1868)
Leopold (1790–1833)
Arnošt (1792–1826)
Ludvík (1799–1857)
Jindřich (1801–1878)
Příbuznínevlastní bratr: František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855)
děd: Filip Nerius hrabě Krakowský z Kolowrat (1688–1733)
babička: Anna Barbora Michnová z Vacínova (1709–1772)
Profeseadministrativní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéra

Narodil se 17. října 1756 v Radeníně jako druhý syn Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat (1727–1809) a jeho první manželky Marie Terezie z Caretto-Cavriani di Millesimo (1729–1769). Potomci jeho nevlastního bratra Františka Xavera I. Krakowského z Kolowrat (1783–1855) žijí dodnes.

Zastával úřad guberniálního rady, ale pro své hrubé chování při rušení kláštera premonstrátek v Doksanech byl v roce 1782 propuštěn. Za pomalé provádění tolerančního patentu byl tehdy sesazen i prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí Českého království Karel Egon I. z Fürstenbergu (1727–1789).[2]

Zemřel 26. května 1836 a byl pohřben v Hrobech,[1] které jsou v současnosti součástí Radenína.

Majetek

Na Táborsku vlastnil zámek Radenín a Hroby. Sídla zůstala v držení rodu do roku 1878, kdy přešla prostřednictvím sňatku vnučky Filipa Františka Jindřišky s hrabětem Aloisem Baillet Latourem do rukou původně španělsko-nizozemského šlechtického rodu Baillet de Latour.

Rodina

Dne 16. února 1790 se oženil s Terezií z Trunkelu (18. říjen 1768 – 21. květen 1819, pohřbena v Hrobech). Narodilo se jim dvanáct dětí (šest synů a šest dcer):[1]

  • 1. Terezie (18. 12. 1785 Praha – 17. 2. 1830, pohřbena v Hrobech)
    • ∞ (říjen 1804) Jan Josef Antonín z Valdštejna (2. 5. 1766 – 19. 12. 1846)
  • 2. Filip (17. 4. 1789 Loket – 18. 2. 1868 Vídeň, pohřben ve Schmelzu)
    • (15. 10. 1810) Františka Herzigová z Herzfeldu (16. 7. 1784 – 11. 5. 1868)
  • 3. Leopold (25. 4. 1790 Praha – 28. 5. 1833 Praha), hejtman
  • 4. Amalie Karolina (21. 12. 1791 Praha – 11. 10. 1872 Jihlava)
    • ∞ (26. 5. 1811) Josef Herzig z Herzfeldu (25. 3. 1783 – 20. 12. 1820)
  • 5. Arnošt (4. 11. 1792 Praha – 12. 10. 1826 Jindřichův Hradec, pohřben v Hrobech), poručík pěšího pluku
    • ∞ (6. 1. 1825) Anna Stropnická (31. 6. 1801 – 26. 8. 1876)
  • 6. Marie Anna (18. 5. 1794 Praha – 2. 6. 1801 Praha, pohřbena v Košířích)
  • 7. Vilemína (31. 5. 1794 Praha – 4. 7. 1877 Wieliczka)
    • ∞ (7. 9. 1813) Gottfried z Böhmu (29. 10. 1786 – 1862)
  • 8. Julie (10. 3. 1798 Praha – 17. 9. 1885, pohřbena v Praze)
    • ∞ (18. 9. 1814) František z Böhmu (3. 8. 1782 – 31. 5. 1843 Vídeň)
  • 9. Ludvík (29. 10. 1799 Radovesice – 10. 8. 1857 Vídeň), poručík a revident ministerstva financí
    • ∞ (22. 10. 1828) Anežka Rudelsteinová (4. 12. 1803 – 16. 10. 1878 Vídeň)
  • 10. Jindřich (28. 9. 1801 Radovesice – 4. 3. 1878 Praha, pohřben v Hrobech), krajský komisař Kouřimského kraje
    • ∞ (4. 1. 1827) Kateřina z Kleinbergeru (1. 12. 1802 – 11. 12. 1867 Praha, pohřbena v Hrobech)
  • 11. Václav Evžen (26. 4. 1804 Praha – 15. 1. 1806 Praha, pohřben v Košířích)
  • 12. Josefa (15. 8. 1805 – 1840/1866 Praha)
    • ∞ (19. 4. 1830 Hroby) Jan František Karel Skronský z Budčova (25. 11. 1805 Smíchov – 23. 6. 1886 Praha)

Odkazy

Reference
  1. MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
  2. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77.
  3. PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 404.

Literatura
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.