Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové

Ferdinand Rudolf hrabě Lažanský z Bukové (15907. srpna 1657) byl český šlechtic. Od mládí působil ve službách Habsburků, na jejich straně setrval i v době stavovského povstání. Obohatil se v průběhu pobělohorských konfiskací a díky dědictví po sestře položil základy rodového bohatství pro několik dalších staletí (Manětín). Za třicetileté války sloužil mimo jiné v armádě, byl povýšen postupně na svobodného pána (1630) a nakonec na hraběte (1637).

Ferdinand Rudolf hrabě Lažanský z Bukové
Narození1590
Úmrtí1657 (ve věku 66–67 let)
Povolánísvobodný pán a hrabě
DětiRudolf Jiří Lažanský z Bukové
Karel Maxmilián hrabě Lažanský z Bukové
RodičeŠebestián Lažanský z Bukové a Zuzana Nebílovská z Drahobuze
RodLažanští z Bukové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Patřil k české šlechtické rodině Lažanských z Bukové, byl synem Šebestiána Lažanského (†1611), majitele menších statků severně od Plzně (Milíčov, Březsko), a jeho manželky Zuzany Nebílovské z Drahobuze. Ferdinand Rudolf se od mládí uplatňoval u císařského dvora v Praze, kde byl v letech 1611–1612 číšníkem císaře Rudolfa II., poté komorníkem arcivévody Karla. V letech 1616–1618 se v doprovodu Heřmana Černína z Chudenic zúčastnil diplomatického poselství do Turecka. Jako nekompromisní katolík byl v době stavovského povstání z Čech a poté vstoupil do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. Během třicetileté války dosáhl hodnosti plukovníka, v pobělohorských konfiskacích skoupil několik statků na Strakonicku, některé akvizice měly jen krátkodobý charakter (Štěkeň), jiné se staly trvalejší součástí rodového majetku (Osek, Mladějovice). V roce 1630 byl povýšen do říšského panského stavu, o rok později byl tento titul potvrzen i pro České království, nakonec v roce 1637 dosáhl říšského hraběcího titulu.[1] V roce 1639 zdědil po své sestře Ester, provdané Mitrovské, panství Manětín, které se stalo základnou majetku Lažanských až do 20. století. Součástí dědictví po Ester Lažanské byly navíc statky v blízkosti Prahy (Záběhlice, Petrovice) a také dům U Zlaté husy v Praze (dnes známý pod jménem Sterneggovský palác).

Jeho manželkou byla Markéta Barbora Vratislavová z Mitrovic (1605–1681), majitelka statku Bratronice na Strakonicku. Z jejich manželství pocházeli čtyři synové:

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999), s. 750 ISBN 80-7185-057-8

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.