Ferdinand Karel Tyrolský

Byl synem Leopolda V. Habsburského a Klaudie Medicejské. Jeho strýcem byl císař Ferdinand II. a od roku 1648 byl krátce švagrem císaře Ferdinanda III.

Jakmile dosáhl v roce 1646 plnoletosti, převzal matčiny guvernérské povinnosti a práva k nakládání s majetkem. Aby mohl financovat svůj extravagantní životní styl, prodával svá území a nároky. Ve vestfálském míru se zřekl Breisachu na pravém břehu Rýna a starých habsburských práv v Alsasku a v Sundgau.[1] Roku 1649 prodal rovněž panovnická práva v Prättigau a roku 1652 v Dolním Engadinu. Ponechal si však panství Tarasp. Tím se nově upravila hranice s kantonem Graubünden.

Ferdinand Karel byl absolutistický vládce, za svého panování nesvolal po roce 1648 žádný sněm a po tajném procesu v roce 1651 nechal na zámku Rattenberg ilegálně popravit svého kancléře Wilhelma Bienera.

Na druhou stranu byl velkým milovníkem hudby: na jeho dvoře byla inscenována představení italské opery. Za působení jeho dvora přestoupila švédská královna Kristýna v innsbruckém dvorním kostele na katolickou víru. Protože zemřel bez mužského potomka, stal se jeho nástupcem v Tyrolsku bratr Zikmund František.

V roce 1646 se v Innsbrucku oženil se svou sestřenicí Annou Medicejskou, dcerou toskánského velkovévody Cosima II. Manželům se narodily tři dcery, z nichž jedna zemřela v den narození:

• Klaudie Felicitas Tyrolská (1653 – 1676), od roku 1673 druhá manželka císaře Leopolda I.. (1640 – 1705)
• dcera (*/† 1654)
• Marie Magdalena (1656 – 1669)

Zemřel roku 1662 v Kalternu a byl pohřben v Innsbrucku.