Ferdinand Cohn

Ferdinand Julius Cohn
Ferdinand Julius Cohn
Narození	24. ledna 1828; Vratislav
Úmrtí	25. června 1898 (ve věku 70 let); Vratislav
Alma mater	Vratislavská univerzita; Humboldtova univerzita
Povolání	biolog, botanik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Vratislavská univerzita
Ocenění	Leeuwenhoekova medaile (1885); Zlatá medaile Linného společnosti (1895); zahraniční člen Královské společnosti
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Julius Cohn (24. ledna 1828 Breslau, Pruské Slezsko – 25. června 1898 Breslau) byl německý biolog známý svým výzkumem bakterií. Pokládá se za jednoho ze zakladatelů bakteriologie.[1]

Život

Narodil se jako první z třech synů židovského obchodníka. Po maturitě v roce 1848 studoval doma a v Berlíně medicínu. Od 10 let trpěl poruchou sluchu. Roku 1847 promoval jako devatenáctiletý. Roku 1851 nastoupil jako soukromý docent na Breslauský institut fyziologie rostlin. A v roce 1859 se stal profesorem. Zemřel roku 1898 a je pochovaný na tamějším židovském hřbitově.

Vědecké výsledky

Byl zastáncem monomorfie – přiznával bakteriím stálost tvaru jako u vyšších organizmů. Byl přesvědčen že bakterie je možné rozdělit na rody a druhy které mají své charakteristické vlastnosti a ty se dědí z jedné generace na druhou. Případné změny vzhledu bakterií souvisí jen s jejich vývojem.

Roku 1872 vypracoval klasifikaci bakterií v které bakterie a sinice zařadil do jedné skupiny a nazval ji Schizophyta. Samotné bakterie rozdělil na Sphaerobacteria, Mikrobacteria, Desmobacteria a Spirobacteria. Tato klasifikace je dodnes základem všech bakteriálních klasifikačních systémů. Roku 1885 byla jeho práce oceněná Leeuwenhoekovou medailí.

Cohn je charakteristickým představitelem „morfologického období“ rozvoje mikrobiologie které se vyznačuje hlavně popisováním nových druhů bakterií. Cohn je však nejen popisoval ale i porovnával a vyhodnocoval a tak dochází k utvoření systému bakterií. Toto období rozvoje mikrobiologie se nazývá i „Cohnova perioda“. Výsledky svých pozorování shrnul v práci Výzkumy o bakteriích.

Další důležité výsledky jeho bádání bylo zjištění že bakterie mají cytoplazmatickou membránu, demonstrace kompletního životního cyklu Bacillus anthracis, práce s fytopatogenními houbami, a jako první popsal aktinomycety.

Důležité pozorování udělal i s některými sirnými bakteriemi a zjistil že síra která se nachází uvnitř bakteriálních buněk, vzniká oxidací sirovodíku a může i dále oxidovat. Na jeho práci navázal i slavný mikrobiolog Robert Koch.

Ferdinand Cohn má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Cohn.[2]

Publikace

Zur Naturgeschichte des Protococcus Pluvialis, 1851
Die Menschheit und die Pflanzenwelt, 1851
Der Haushalt der Pflanzen Leipzig, 1854
Untersuchungen über die Entwicklungsgeschichte der Mikroskopischen Algen und Pilze, 1854
Beiträge zur Biologie der Pflanzen
Neue Untersuchungen über Bakterien, 1872-75
Die Pflanze, 1882

Odkazy

Reference

http://www.bookrags.com/research/ferdinand-julius-cohn-scit-0512/
BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Julius Cohn na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ttp://www.bookrags.com/research/ferdinand-julius-cohn-scit-0512/

[2] BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.