Ferdinand Fiscali
Ferdinand Fiscali (1. června 1827 Třeboň[1] – 10. listopadu 1907 Chomutov[2]) byl německý lesnický odborník a středoškolský pedagog působící v Čechách a na Moravě.
| Ferdinand rytíř Fiscali | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. června 1827 Třeboň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. listopadu 1907 (ve věku 80 let) Chomutov  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | německá |
| Povolání | lesník a středoškolský pedagog |
| Ocenění | Řád Františka Josefa (1873) Řád železné koruny 3. třídy (1882) čestné občanství (1891) |
| Představenstva | Zemědělská rada (od 1886) Zoologicko-botanický spolek ve Vídni |
| Příbuzní | Vilém Sallač (zeť) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Třeboni jako syn městského důchodního.[3] Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci a následně mezi lety 1843–45 matematiku, přírodovědu a zemědělství na pražské německé technice. Poté vykonal lesnickou praxi na velkostatku Jindřichův Hradec a mezi lety 1846–49 studoval lesnictví v Mariabrunnu.[4]
Po studiích vstoupil do služeb hraběte Czernina. Mezi lety 1852–58 vyučoval na Spolkové lesnické škole v Úsově. Roku 1855 byl po rezignaci Josefa Weselého jmenován ředitelem úsovské lesnické školy.[3] Mezi lety 1858–66 působil na velkostatku Dobříš, kde dosáhl hodnosti lesmistra.[4]
Bělá pod Bezdězem
V roce 1866 nastoupil jako ředitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1894.[5] Jako profesor zde v té době působil také Emanuel Purkyně.[5] Od roku 1871 zastával Fiscali místo vrchního lesního rady Valdštejnského panství[5] a získal zde tituly lesního a vrchního lesního rady.[4] V Bělé se také zapojil do společenského života: působil v obecním i okresním zastupitelstvu a předsedal mj. Spolku pro zřízení opatrovny, za což byl jmenován čestným občanem města.[5] Byl rovněž dobrodincem bělské klášterní školy.[6]
Od roku 1886 pracoval jako poradce Zemědělské rady, byl členem Zoologicko-botanického spolku ve Vídni, členem a viceprezidentem Českého lesnického spolku.[4]
Po odchodu do penze krátce spravoval lobkovické lesy na Mostecku, roku 1899 se přestěhoval do Děčína a roku 1905 do Chomutova.[4]
Rodinný život
V roce 1852 se oženil s Antonií Paukovou (dcerou svého učitele z praxe na Jindřichohradecku Františka Pauka[3]), s níž vychoval dva syny a dvě dcery.[4] Syn Hubert působící jako lesmistr u hraběte Thuna v Podmoklech zemřel 15. června 1905.[3]
Dílo
Ocenění
Rytířský kříž Řádu Františka Josefa za kolekci bělské lesnické školy na světové výstavě ve Vídni roku 1873[4][8]
Řád železné koruny III. třídy (1882)[4]- Povýšení do rytířského stavu (1883)[4]
- Čestné občanství v Bělé pod Bezdězem[5][7] (1891)[4]
- Pomník v parku na náměstí v Bělé pod Bezdězem odhalený 1929[5][7]
- Pamětní deska v Lesnickém Slavíně u Adamova (1929)
Galerie
Pomník na Masarykově náměstí v Bělé pod Bezdězem z roku 1929
Deska v Lesnickém Slavíně
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu, farnost Třeboň
- Matriční záznam o úmrtí
- Životopisy. Ferdinand rytíř Fiscali. Les a lov. Časopis pro lesnictví, lov, rybářství a přírodní vědy. 1907-12-07, roč. I, čís. 5, s. 103–106. Dostupné online.
- FISCALI Ferdinand Julius 1.6.1827-10.11.1907 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 16.
- Záznam v kronice klášterní školy v Bělé pod Bezdězem
- BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 48.
- ŽUPANIČ, Jan. Nobilitace spojené se světovou výstavou roku 1873. Šlechtic podnikatelem. Podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých zemích v 18.-19. století. Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, s. 279.
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Fiscali
