Ferdinand Bojakovský

Byl statkářem z Kroměříže.[3] Pocházel z šlechtické rodiny Bojakovských z Knurova, kteří v 17. století získali od kardinála Františka z Ditrichštejna jako léno Malhotice a roku 1728 byli povýšeni na svobodné pány. Narodil se roku 1832. Od roku 1859 studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově národohospodářství. Pak nastoupil jako arcibiskupský dvorní rada.[4]

V roce 1884 se stal starostou Kroměříže.[4] Hlásil se k českému národu, ovšem moravské listy v úmrtích zprávách uváděly, že nebyl národovcem v přísném toho slova smyslu. Zasadil se o přechod kroměřížské radnice do českých rukou. Měl blízko k arcibiskupovi Bedřichu z Fürstenberka.[2]

V zemských volbách roku 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Na sněm se vrátil v zemských volbách roku 1884, nyní za městskou kurii, obvod Kroměříž.[5] Byl též členem zemského výboru.[4]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii městskou na Moravě, obvod Kroměříž, Uherské Hradiště atd.[6] Ve volbách porazil německého liberála Adolfa Prombera. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako baron Ferdinand Bojakowski von Knurow, statkář a starosta, bytem Kroměříž.[7]

Na Říšské radě se přidal k Českému klubu, který od konce 70. let sdružoval staročechy, mladočechy, českou konzervativní šlechtu a moravské národní poslance.[8]

Zemřel v září 1896 na svém statku.[2]