Michael Faraday

Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.[1]

Michael Faraday
Narození22. září 1791
Newington Butts
Úmrtí25. srpna 1867 (ve věku 75 let)
Londýn
Místo pohřbeníhřbitov Highgate
Povolánífyzik, chemik, vynálezce a spisovatel
ZaměstnavatelRoyal Institution
OceněníBakerian Lecture (1857, 1851, 1849, 1832 a 1829)
Copleyho medaile (1832)
Copleyho medaile (1838)
Královská medaile (1846)
Rumfordova medaile (1846)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníGlasite
ChoťSarah Barnard (od 1821)
RodičeJames Faraday
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií – objevil např. benzen a v elektrochemii definoval zákony elektrolýzy, obohatil odborné názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion.

Život

Dětství a dospívání

Narodil se na venkově ve vesničce Newington, Surrey (nyní předměstí Londýna) ve velmi chudé a nábožensky založené rodině. Jeho otec byl kovář, který se přestěhoval ze severu Anglie již před rokem 1791 hledat práci. Jeho matka byla žena velmi klidná a moudrá, která podporovala svého syna citově přes těžké dětství. Faraday byl třetí ze čtyř dětí, všichni měli co dělat, aby se uživili, neboť jejich otec byl často nemocný a neschopný soustavné práce. Rodina po celá léta žila v bídě. Malý Michael se málokdy dosyta najedl, a když mu bylo dvanáct let, musel začít vydělávat. Protože byl šikovný, dostal se do učení ke knihvazači.[2][3] Jeho rukama procházely nejrůznější spisy, a když je potají četl, před jeho užaslýma očima se otevřel podivuhodný a záhadný svět vědy.

Vědecký život

V roce 1812 začal navštěvovat veřejné přednášky známého chemika sira Humphryho Davyho. Věhlasný profesor si všiml mladíkova zájmu a nadání a rozhodl se udělat z něj svého žáka. Vzal ho s sebou na dvouletou cestu po Evropě, během které měl možnost se setkat s mnoha vynikajícími osobnostmi tehdejší vědy.[2] Během cesty se naučil francouzsky a italsky.[3] V roce 1815 Davy zaměstnal Faradaye jako asistenta v chemické laboratoři londýnského Královského institutu. Každý týden vymýšlel nějaký nový pokus pro pobavení členů a příznivců institutu z vysoké společnosti. Při těchto experimentech Faraday objevil nové chemické sloučeniny, zabýval se zkapalňováním plynů a brzy si získal pověst zručného chemika. Jeho popularitě určitě pomohlo, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec. Zato z něj ale neustálá potřeba nových nápadů udělala jednoho z nejlepších experimentátorů všech dob a své posluchače okouzloval schopností vyložit i ten nejsložitější problém dokonale názorným způsobem. To platilo i o tak nehmotných jevech jako elektřina a magnetismus. Svou první přednášku v Královské společnosti přednesl v roce 1820. O svých experimentech si celý život vedl velmi podrobné zápisy, které jsou uloženy v archivu Královské společnosti. Z nich je možné dnes sledovat celý postup Faradayových objevů.[2] V roce 1824 byl zvolen členem britské Akademie věd a o rok později jmenován ředitelem jejich laboratoří.[3] V té době byl už dobře finančně zajištěn, měl útulný byt přímo v budově Královského institutu a v roce 1821 se mohl oženit.

V letech 1830-1851 byl Faraday profesorem chemie na Královské vojenské akademii (RMA) ve Woolwichi.[3] Působil také jako vědecký poradce v organizaci Trinity House a experimentoval s elektrickým osvětlením majáků.[3] V roce 1855 kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu ukončil provádění experimentů, v přednáškách pokračoval až do roku 1862. Michael Faraday byl velmi skromný člověk, netoužil po slávě ani po penězích. Odmítl povýšení do šlechtického stavu. Zemřel ve věku 75 let ve domě v londýnské čtvrti Hampton-Court, který mu za služby Britskému impériu věnovala královna Viktorie.[2][3][4]

Vědecké objevy

Během svých pokusů v roce 1821 zjistil, že elektrický proud procházející vodičem může vyvolat magnetické pole. Celých deset let strávil snahou dokázat, že existuje i opačná možnost – aby působení magnetu vytvořilo elektrický proud. V roce 1831 se konečně dostavil úspěch: Faraday objevil elektromagnetickou indukci a dokázal, že elektřina a magnetismus jsou pouze dva různé projevy jediného jevu – elektromagnetismu. To byl zásadní objev, který měl už brzy přinést dalekosáhlé výsledky. Během dvaceti let Faraday vypracoval 29 odborných studií, ve kterých shrnul všechny své hlavní objevy v oblasti elektrotechniky.[2] Faraday popsal své experimenty v oblasti elektřiny a elektromagnetizmu v třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity (1839, 1844, 1855). Obsahuje 3362 odstavců, kde každý popisuje jeden experiment.[4]

Ve 40. letech 19. století vytvořil teorii elektromagnetických polí založenou na zcela novém pojmu elektrických a magnetických siločar. O dvacet let později Faradayovy myšlenky rozvinul a matematicky formuloval Skot James Maxwell, když sestavil slavné Maxwellovy rovnice pro popis elektromagnetického pole.

Ačkoli máme Faradaye spojeného především s elektřinou a magnetismem, stojí i za objevy z oboru chemie. Kromě objevů různých chemických sloučenin zjistil např. v roce 1820, že stlačený amoniak (NH3) v kapalném stavu, pokud je postupně vypouštěn, dokáže odebírat z okolí teplo, tj. prostředí ochlazovat. Stal se objevitelem principu moderní klimatizace.[5] Výzkumy v oblasti chemie zaznamenal v díle Experimental Researches in Chemistry and Physics (1858). V roce 1860 publikoval sérii šesti dětských přednášek The Chemical History of a Candle, které se staly klasikou vědecké literatury.

Zajímavé jsou i jeho práce v oblasti ocelových slitin a ocelí, jejichž vzorky byly nalezeny až v roce 1931.[2]

Pojmenováno po Faradayovi
  • Farad – jednotka elektrické kapacity
  • Faradayův zákon elektromagnetické indukce – zákon popisující vznik napětí, způsobený změnou magnetického pole
  • Faradayovy zákony elektrolýzy – definují množství látky vyloučené při elektrolýze
  • Faradayova konstanta – konstanta úměrnosti vylučované látky při elektrolýze
  • Faradayova klec – zařízení na odstínění elektrického pole
  • Faradayův paradox – experimentální uspořádání generátoru zdánlivě odporující Faradayově zákonu
  • Faradayův jev – stáčení polarizační roviny při průchodu záření některými materiály při současném působení magnetického pole. Související pojmy jsou Faradayova rotace, Faradayův rotátor, Faradayův optický izolátor
  • Faradaický proud – proud vznikající v důsledku oxidačních nebo redukčních reakcí na elektrodě v elektrolytu (tento jev je využíván např. u jedné skupiny superkondenzátorů – tzv. pseudokondenzátorů – u kterých se lze setkat i s označením Faradayovy/faradaické kondenzátory)
  • Faraday Future – americká automobilka zaměřená na výrobu elektromobilů, která v současnosti vyvíjí elektrický vůz FF91 s cílem vytvořit nejrychlejší elektromobil na světě[6].

Ocenění
Památník Michaela Faradaye v Londýně

Faradayův životopisec Henry Bence Jones uvádí, že Faraday získal za svůj život celkem 95 čestných titulů a vyznamenání.[7] Prvním bylo čestné členství v Cambridge Philosophical Society (1823). V roce 1832 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences, v roce 1832 dostal čestný doktorát univerzity v Oxfordu, v roce 1835 členem Göttingenské akademie věd.[8]

Přičiněním Jean-Baptiste Dumase byl Faraday v roce 1844 zvolen jedním z osmi zahraničních členů Francouzské akademie věd.[9] V roce 1847 byl zvolen zahraničním členem Bavorské akademie věd, v roce 1857 členem Německé akademie věd Leopoldina. Byl i zahraničním členem Neapolské královské společnosti.[10]

Královská společnost jej vyznamenala Copleyho medailí (1832 a 1838), Královskou medailí (1835 a 1846) a Rumfordovou medailí (1846). Nabídku stát se prezidentem Královské společnosti Faraday dvakrát odmítl (1848 a 1858).[11] V roce 1842 obdržel Faraday pruské vyznamenání Pour le Mérite.

Speciální loď pro pokládání podmořských kabelů konstruktéra Siemense z roku 1874 nesla jméno Faraday. Mezinárodní kongres v Paříži (Congrès international d’électriciens) rozhodl 22. září 1881 pojmenovat po něm jednotku elektrické kapacity Farad.[12] Stejně tak jeho jméno nese měsíční kráter Faraday a asteroid (37582) Faraday.

5. června 1991[13] vydala Bank of England novou 20librovou bankovku s portrétem Faradaye, která byla platná až do 28. února 2001.[14]

Odkazy

Reference
  1. Michael Faraday Elektro 10/2011
  2. CODR, Milan; NEMRAVA, Josef. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Michael Faraday, s. 71–74.
  3. LOUŽECKÝ, Pavel. Pozitivní noviny › Dobromila Lebrová: Michael Faraday, anglický fyzik a chemik – 220. výročí narození. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. (česky)
  4. Michael Faraday | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
  5. Historie klimatizace
  6. BENZL, Lukáš. 3 nejrychlejší elektromobily na světě. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online.
  7. Henry Bence Jones: The Life and Letters of Michael Faraday. sv 1, s. 341.
  8. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 79.
  9. Les membres du passé dont le nom commence par F
  10. John Meurig Thomas: Michael Faraday and the Royal Institution: The Genius of Man and Place. s. 215–216.
  11. Frank A. J. L. James (Hrsg.): The Correspondence of Michael Faraday. Band 5, S. XXXVII.
  12. Joseph David Everett: Units and Physical Constants. 2. vyd., Macmillan & Co., 1886, s. 153, Online.
  13. New Design £20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-15.
  14. Withdrawal of Faraday £20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-26.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.