Elektromagnetické pole

Projevem elektromagnetického pole na hmotu je Lorentzova síla ${\displaystyle {\boldsymbol {F}}=q\left({\boldsymbol {E}}+{\boldsymbol {v}}\times {\boldsymbol {B}}\right)}$, kde ${\displaystyle q}$ je náboj a ${\displaystyle {\boldsymbol {v}}}$ je rychlost částice o náboji q. (Křížek značí vektorový součin.)

Naopak chování a vývoj elektromagnetického pole a jeho ovlivnění náboji a proudy je přesně popsáno pomocí Maxwellových rovnic. Z nich například plyne, že elektromagnetické pole je samo o sobě vlastním přenašečem elektrické energie (elektrický proud a elektrické napětí jsou jen vnější projevy tohoto pole, nikoliv přenašeče el. energie).

Nejpřesnější známý popis elektromagnetického pole včetně jeho chování v mikrosvětě popisuje kvantová elektrodynamika.

Vzájemná interakce elementárních částic jako důsledek působení jejich elektromagnetických polí nese označení elektromagnetická interakce.

Elektromagnetická interakce představuje jednu ze základní interakcí přírody.

Elektromagnetická interakce je interakcí dalekého dosahu. Částicí zprostředkující elektromagnetickou interakci je foton.

Zkoumáme elektromagnetické pole rostlin a organismů včetně člověka, ale třeba také lidských tělesných orgánů, zejména srdce. Mapa elektromagnetického pole srdce slouží k jeho diagnostice. Různé druhy elektromagnetického působení slouží k léčbě v humánní i veterinární medicíně a alternativní medicíně.

• Myslík Jiří: Elektromagnetické pole – základy teorie, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-86056-43-0

• Základní interakce
• Elektromagnetické záření

• Obrázky, zvuky či videa k tématu elektromagnetické pole na Wikimedia Commons