Faradayova konstanta

Faradayova konstanta vyjadřuje poměr mezi molární hmotností a elektrochemickým ekvivalentem látky, nebo též je to celkový elektrický náboj 1 molu látky úplně disociované nebo ionizované na částice s elementárním nábojem. Faradayova konstanta se používá při výpočtech pomocí Faradayových zákonů elektrolýzy.

Značení
  • Značka konstanty: F
  • Po redefinici SI je od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:
F = 96 485,332 123 310 018 4 C·mol−1 (přesně, vizte následující vztah)[1]

Výpočet

Faradayova konstanta je tvořena součinem elementárního náboje a Avogadrovy konstanty:

kde:

e = 1,602 176 634×10−19 C (přesně)[1]
NA= 6,022 140 76×1023 mol−1 (přesně)[1]

Reference
  1. Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.