Fajzábád

Město se až do roku 1680 nazývalo Jauz Gun kvůli množství ořechů („jauz“) v oblasti. Když bylo městu předáno roucho Mohameda, přejmenovalo se na Fajzábád, což lze přeložit jako „sídlo božské štědrosti, požehnání a dobročinnosti.“ Tradice uvádí, že sem roucho přinesli šejkové Mohamed Zija a Nijaz poté, co ho Wajs Korán přivezl do Balchu.[2]

V té době se stalo město hlavním městem historického území Badachšán. V roce 1768 odvezl Ahmad Šáh Durrání roucho do Kandaháru a založil zde mešitu. Sáhibové ze Samarkandu později prorokovo roucho z města odvezli.

Ve městě a jeho okolí se nachází sedm historických pevností, z nichž některé se zachovaly pouze jako zříceniny. Tyto pevnosti byly postaveny za účelem obrany města nebo cest vedoucích do města a z města.[2]

V roce 1979 se město stalo základnou partyzánských skupin, které se snažily odrazit sovětskou invazi. V roce 1980 byl Fajzábád dobyt a obsazen sovětskými vojsky, která si zde založila základnu.

Mnoho nevládních neziskových organizací působících v provincii Badachšán mělo svá sídla v nové části Fajzábádu. Nedaleko města vedlo Německo provinční rekonstrukční tým. Součástí provinčního rekonstrukčního týmu byl také dánský a český tým, ovšem Dáni odešli v roce 2008 a Češi v roce 2007.

Dne 11. srpna 2021 bylo město dobyto Tálibánem poté, co zahájil masivní ofenzivu.[3][4][5][6]

Město se nachází na pravém břehu řeky Kokča poblíž místa, kde řeka opouští rokli, a předtím, než se dostane do otevřeného prostoru.

Ve Fajzábádu panuje vlhké kontinentální podnebí (podle Köppenovy klasifikace podnebí Dsa). Jsou zde horká a suchá léta a chladné, mírně vlhké zimy. Ve Fajzábádu prší převážně na jaře a v zimě.

Fajzábád byl v minulosti poměrně izolovaný od ostatních částí země kvůli nedostatku zpevněných silnic. Ve městě se nacházejí dva bazary, kde se obchoduje s nejrůznějším zbožím, jako je bavlna, bavlněné oblečení, sůl, cukr, čaj, indigo a jídelní příbory.[2] Fajzábádem prochází národní dálnice 01 (anglicky National Highway 01, zkráceně NH01 nebo také Ring Road). Náklady na výstavbu silnice spojující Fajzábád s Talokánem a Kundúzem činily přibližně 200 milionů dolarů a byly hrazeny Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj.

V okolí se pěstuje ječmen, pšenice a rýže a je zde řada zahrad a sadů. V okolí se rýžovalo zlato, lze zde nalézt beryl a nedaleko se nachází solný důl. Ve městě se nachází funkční elektrárna, přičemž další se staví.

Většinu obyvatel tvoří Tádžikové, ale žijí zde také Paštunové, Pamírové, Uzbeci, Hazárové a Turkmeni.

Ve městě se mluví jedenácti jazyky.[2]

Ve městě se nachází řada mešit a svatyní historického významu.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fayzabad, Badakhshan na anglické Wikipedii.