Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši

Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši je veřejně volně přístupná sbírka bludných balvanů instalovaná v obci Velká Kraš v severním podhůří Rychlebských hor v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Bludné balvany jsou tvořeny skandinávsko-baltskými horninami a byly do podhůří Rychlebských hor transportovány Severoevropským pevninským ledovcem ve starších čtvrtohorách (pleistocénu).

Bludné balvany ve Velké Kraši

Popis

Expozice je instalována v obci Velká Kraš, 150 m severně od soutoku Vidnávky a Černého potoka (50.3642178N, 17.1654333E). Obsahuje 72 bludných balvanů, nasbíraných v okolí obcí Vidnava, Velká Kraš a Stará Červená Voda. Největší exponát má vážením zjištěnou hmotnost 2,02 tuny.[1] Délka balvanů se pohybuje v rozmezí 45 až 170 cm. Expozice byla postupně sestavena mezi lety 2000 a 2005. Exponáty jsou očíslovány a popsány na informační tabuli.[2]

Geologie

Ve středním pleistocénu bylo podhůří Rychlebských hor (Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina) pokryto pevninským ledovcem.[3] Tento tzv. Severoevropský ledovcový štít se v ledových dobách (glaciálech) rozrostl ze Skandinávského pohoří po celé severní polovině Evropy. V elsterské ledové době zasáhl okraj ledovcového štítu i do podhůří Rychlebských hor a do Zlatohorské vrchoviny. Na Vidnavsku ledovec erodoval plastické kaolínové i tvrdé žulové skalní podloží i starší říční uloženiny Vidnávky. Uvedený horninový úlomkovitý materiál pak ledovec uložil na své spodině.[4] Roztátím ledovce vznikly divočící řeky tavné vody, které uložily vrstevní sled štěrků a písků. Místy vznikla menší jezera, na jejichž dně se usazoval prach a jemný písek.[5] Sedimenty související s přítomností ledovce se vyskytují hlavně mezi Vidnavou, Starou Červenou Vodou a Malou Kraší a dále pak budují ploché temeno vrchu Hrouda (289 m n. m.) mezi Vidnavou a Horními Heřmanicemi. Typickou složkou uvedených sedimentů jsou bludné balvany hornin, které pevninský ledovec erodoval ze skalního podloží ve švédsko-baltsko-finské oblasti. Vidnavsko představuje jedno z nejbohatších nalezišť bludných balvanů v České republice. Nejvíce jich nalezneme v okolí kaolínových jam jižně od Vidnavy a na již zmíněném návrší Hrouda.[6][7][8]

Složení a původ bludných balvanů

Bludné balvany tvoří nejčastěji žuly a jím příbuzné hlubinné vyvřeliny, dále pak ruly, migmatity, kvarcity, pískovce, vzácně vápence. Bludné balvany na území České republiky pocházejí ze Švédska, z ostrovů a dna Baltského moře a z jihozápadního Finska.[9] Uvedené oblasti jsou součástí Baltského štítu neboli Fenoskandie. Mnohé z hornin tvořících bludné balvany jsou svými minerály, strukturou a texturou natolik typické, že podle speciálních určovacích atlasů lze přesně vymezit jejich původ.[10]

V expozici jsou zastoupeny následující provenienčně přesně určené bludné balvany:

  • žula typu rapakivi, pyterlitická žula, žulové a křemenné porfyry z Ålandského souostroví,
  • červený křemenný porfyr ze dna Baltského moře jihovýchodně od Ålandského souostroví,
  • Oxåsen porfyr, Grönklitt porfyrit, žuly typu Siljan a Garberg z regionu Dalarna ve středním Švédsku, filipstadská žula od jezer Vänern a Vättern,
  • žuly, porfyry a kvarcity z regionu Småland v jihovýchodním Švédsku,
  • rula z ostrova Bornholmu,
  • jotnický pískovec (červený pískovec proterozoika Švédska, Finska nebo Botnického zálivu),
  • bazální Nexö pískovec z Bornholmu (spodní kambrium),
  • skolitový pískovec (s fosilními doupaty ichnorodu Skolithos) ze spodního kambria jižní části Baltského moře,
  • pískovec typu Hardeberga ze spodního kambria jižní části Baltského moře,
  • páskovaný kalmarsundský pískovec ze spodního kambria jižní části Baltského moře.

Odkazy

Reference
  1. HANÁČEK, Martin; GÁBA, Zdeněk; NÝVLT, Daniel. Der Findlingsgarten in Velká Kraš im Jeseník-Gebiet (Tschechien). , 23, .. Geschiebekunde aktuell. 2007, čís. 23, s. 69–77.
  2. Díl desátý: Dvacáté narozeniny expozice bludných balvanů ve Velké Kraši | Sbírky | Vlastivědné muzeum Jesenicka. www.muzeumjesenik.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (česky)
  3. NÝVLT, Daniel; ENGEL, Zbyněk; TYRÁČEK, Jaroslav. Pleistocene Glaciations of Czechia [online]. Amsterdam, Nizozemí: Elsevier, 2011 [cit. 2020-05-22]. S. 37–46. Dostupné online.
  4. HANÁČEK, Martin; ENGEL, Zbyněk; PROCHÁZKOVÁ, Barbora. Vývoj ledovcových sedimentů na kontaktu s žulovským masivem ve Štachlovicích u Vidnavy. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 2016, čís. 23, s. 13–23.
  5. GÁBA, Zdeněk. Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku. Časopis Slezského muzea (A). 1992, čís. 41, s. 167–172.
  6. URBAN, K. O bludných balvanech v Opavském Slezsku a na Hlučínsku. Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. 1937, čís. 50, s. 40–45.
  7. KIEGLER, Franz. Erdgeschichte des Weidenauer Ländchens. 1938. vyd. Weidenau: [s.n.] 94 s. (německy)
  8. HANÁČEK, Martin. Vztah mezi výskytem balvanů v ledovcových sedimentech a charakterem preglaciálního podloží v předpolí Rychlebských hor a ve Zlatohorské vrchovině. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 24 (1–2). 2017, s. 13–20.
  9. GÁBA, Zdeněk; PEK, I. Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. 1999, s. 111.
  10. ZANDSTRA, J.G. (JAAP G.), 1927-. Platenatlas van noordelijke kristallijne gidsgesteenten : foto's in kleur met toelichting van gesteentetypen van Fennoscandinavië. Leiden: Backhuys Publishers XI, 412 p. s. Dostupné online. ISBN 90-5782-014-5, ISBN 978-90-5782-014-4. OCLC 905485095 (nizozemsky)

Literatura
  • GÁBA, Zdeněk. Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku. Časopis Slezského muzea (A). 1992, čís. 41, s. 167–172.
  • GÁBA, Zdeněk; PEK, I. Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. 1999, s. 111.
  • HANÁČEK, Martin. Vztah mezi výskytem balvanů v ledovcových sedimentech a charakterem preglaciálního podloží v předpolí Rychlebských hor a ve Zlatohorské vrchovině. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 24 (1–2). 2017, s. 13–20.
  • HANÁČEK, Martin; ENGEL, Zbyněk; PROCHÁZKOVÁ, Barbora. Vývoj ledovcových sedimentů na kontaktu s žulovským masivem ve Štachlovicích u Vidnavy. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 2016, čís. 23, s. 13–23.
  • HANÁČEK, Martin; GÁBA, Zdeněk; NÝVLT, Daniel. Der Findlingsgarten in Velká Kraš im Jeseník-Gebiet (Tschechien). , 23, .. Geschiebekunde aktuell. 2007, čís. 23, s. 69–77.
  • JÜTTNER, Karel. Das nordische Diluvium im westlichen Teile von Österr.-Schlesien. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums. Brno: 1912, sv. XII., sešit 2, s. 119–265.
  • KIEGLER, Franz. Erdgeschichte des Weidenauer Ländchens. 1938. vyd. Weidenau: [s.n.] 94 s. (německy)
  • NÝVLT, Daniel; ENGEL, Zbyněk; TYRÁČEK, Jaroslav. Pleistocene Glaciations of Czechia [online]. Amsterdam, Nizozemí: Elsevier, 2011 [cit. 2020-05-22]. S. 37–46. Dostupné online.
  • UHLÍŘ, Aleš. Die Nutzung von Findlingen im Gebiet von Ostrava (Tschechische Republik). Geschiebekunde aktuell, 2019, 35 (1), s. 9–12.
  • UHLÍŘ, Aleš. Die Rundhöckerlandschaft in den Ostsudeten im Gebiet von Osoblaha und Vidnava (Tschechische Republik). Geschiebekunde aktuell. 2019, 35 (2), s. 41–44.
  • UHLÍŘ, Aleš. Oblíková krajina na Osoblažsku. Sborník Bruntálského muzea. 2019, s. 108–113.
  • URBAN, K. O bludných balvanech v Opavském Slezsku a na Hlučínsku. Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. 1937, čís. 50, s. 40–45.
  • ZANDSTRA, J.G. (JAAP G.), 1927-. Platenatlas van noordelijke kristallijne gidsgesteenten : foto's in kleur met toelichting van gesteentetypen van Fennoscandinavië. Leiden: Backhuys Publishers XI, 412 p. s. Dostupné online. ISBN 90-5782-014-5, ISBN 978-90-5782-014-4. OCLC 905485095 (nizozemsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.