Horní Heřmanice (Bernartice)

Horní Heřmanice (něm. Ober Hermsdorf,[2] Ober-Hermsdorf, Oberhermsdorf) jsou vesnice, která je částí obce Bernartice. Rozkládají se především podél Heřmanického potoka; na severu stavebně navazují na obec Jasienica Górna v Polsku.

Horní Heřmanice
Horní Heřmanice (ze silnice od Vidnavy)
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBernartice
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice50°23′23″ s. š., 17°7′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 (2011)[1]
Katastrální územíHorní Heřmanice u Bernartic (3,96 km²)
Nadmořská výška241 m n. m.
PSČ790 57
Počet domů24 (2011)[1]
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód části obce2844
Kód k. ú.602841
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vesnice Horní Heřmanice se připomíná poprvé roku 1266, roku 1291 se nazývala Hermanni villa a roku 1305 se v ní zmiňuje zákupní (pozdější lenní rytířské) fojtství, kostel a 38 lánů. Jinak Horní Heřmanice patřily k panství vratislavských biskupů (roku 1305 v rámci panství Frýdberk (Žulová), roku 1470 k Vidnavě a nakonec k panství Jánský Vrch. Roku 1742, po první válce o dědictví rakouské však větší severní část vsi připadla Prusku (dnešní Jasienica Górna v Polsku) a ze zbytku vsi, který zůstal na území Rakouského Slezska, náležela významná část pozemků k dvoru patřícímu zmíněnému lennímu fojtství.

Prvním jmenovitě známým hornoheřmanickým fojtem (šoltysem) byl roku 1402 Mikuláš. Od počátku 15. století do roku 1591 bylo šoltézství rozděleno na dva díly kolem Dolního dvora (nyní v Polsku) a Horního dvora na území dnešních Horních Heřmanic. V uvedeném roce majitel Horního dvora Josef Mettel obě části opět sjednotil. Držitelé fojtského statku se často střídali, až jej roku 1819 získal Johann Görblich (Gerblich), v jehož rodině velkostatek zůstal do roku 1945. Gerblichové zde nechali původní skromnou obytnou budovu ležící naproti rozsáhlé hospodářské části dvora kolem roku 1835 přestavět na menší klasicistní zámek. Po roce 1945 se stal velkostatek majetkem Státního statku Jeseník, a to včetně památkově chráněného zámku, který byl v 80. letech 20. století zbořen.[3][4][5] Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byly Českému Slezsku zbylé Horní Heřmanice nejprve osadou Bílé Vody, od roku 1869 až dosud však jsou osadou resp. částí obce Bernartice.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Horních Heřmanic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6]:

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel 324408362308280261254[p 1]14814490636055
  1. z toho: 10 Čechoslováků, 242 Němců; 250 řím. kat., 3 evang., 1 čsl.

V Horních Heřmanicích je evidováno 34 adres : 32 čísla popisná (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 27 domů, z toho 18 trvale obydlených.

Školství

V Horních Heřmanicích (poblíž nádraží na západ od vlastní osady) se nachází komplex Střední odborné školy a středního odborného učiliště zemědělského[8], která navazuje na tradici první zemědělské školy v Rakouském Slezsku založené roku 1869. Škola mj. provozuje jezdecký klub (ranč).

Zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 862.
  3. MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-154-X. S. 53–55.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 862–863.
  5. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4403
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
  7. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  8. http://www.skolahermanice.cz/
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-20]. Identifikátor záznamu 130576 : Zámek s parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.