Evangelický kostel (Olomouc)
Evangelický kostel v Olomouci je sakrální stavba místního sboru Českobratrské církve evangelické v Husově ulici. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci | |
---|---|
Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci | |
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°35′48,48″ s. š., 17°16′1,2″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Českobratrská církev evangelická |
Provincie | Moravskoslezský seniorát |
Farnost | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci |
Status | Kostel |
Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci |
Datum posvěcení | 4. července 1920 |
Architektonický popis | |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1914–1920 |
Další informace | |
Adresa | Českobratrská církev evangelická – Farní sbor Olomouc Blahoslavova 916/1 779 00 Olomouc |
Ulice | Blahoslavova |
Oficiální web | http://olomouc.evangnet.cz/ |
Kód památky | 105535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Na počátku 20. století byla v místech současného kostela vybudována provizorní modlitebna, kterou od 8. listopadu 1903 využíval zdejší reformovaný sbor. Tehdy se ulice Husova nazývala Maršálova. Postupem let se sbor stal farním a plánoval dostavbu využívaného objektu o větší bohoslužebný sál, který měl dostat název „Husova Betlémská kaple“. Na návrh architekta Emila Edgara nechal evangelický sbor vypracovat vypracovat projekt nového kostela od německého architekta Otto Kuhlmann z Charlottenburgu, který dříve projektoval i evangelické kostely v Přerově a Roudnici nad Labem. Jeho návrh kostela v Táboře zůstal nerealizován. Dle zadání se měl styl stavby odlišovat od Červeného kostela, který patřil zdejší německé evangelické obci. Objekt měl být otevřen ve výroční rok 1915 připomínající Husovo upálení v Kostnici (1415).[2]
Stavitel Jan Komrska začal budovu stavět 6. července 1914 a následně 27. září byl položen základní kámen nového bohoslužebného sálu. Původní představy ovšem změnil začátek první světové války, což v listopadu 1914 zapříčinilo pozastavení budování stavby, neboť většina mladých členů sboru spolu se stavitelem musela rukovat do armády.[2]
Během nucené válečné pauzy navíc došlo na staveništi ke škodám, kdy například shnilo dřevěné lešení, a proto po skončení války (1918) začaly ještě v závěru toho roku práce na stabilizaci staveniště. Po jejich provedení se dále pokračovalo se stavbou, kterou se nakonec podařilo zdárně dokončit, takže 4. července 1920 se mohlo uskutečnit slavnostní posvěcení. Po dvou letech (1922) pak ještě proběhla další úprava, během níž byla původní modlitebna propojena s novou (dva roky starou) Husovou síní.[2]
Dalšími opravami prošla stavba roku 1939, kdy za částku 58 000 K došlo ke zvětšení bohoslužebného sálu o dalších osmdesát míst, a poté opravy probíhaly mezi roky 1977 a 1985.[2] V roce 1977 byly pořízeny nové věžní hodiny a zavěšen zvon ze zrušeného Červeného kostela.
Objekt
Budova kostela je modernistická, ke které během let 1914–1920 přibyla příčně orientovaná novostavba bohoslužebného sálu, který má ve svém průčelí osově umístěnu čtyřbokou věž. Stavba tak má půdorys písmene „L“ a vedle bohoslužebného Husova sálu se v ní nachází i další menší sborové místnosti spolu s bytem faráře. Od 4. července 1965 jsou v Husově sálu umístěny nové varhany k doprovodu sborového zpěvu či koncertům.[2]
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-12]. Identifikátor záznamu 682627833 : kostel Českobratrské církve evangelické. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Redakce Michal Plzák. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. Heslo Reformovaný/českobratrský evangelický sbor, s. 327.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Olomouci na Wikimedia Commons