Eva Filipi

V letech 1962 až 1967 vystudovala obor Blízkovýchodní studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svému oboru se pak věnovala i při zahraničních pobytech v letech 1967 a 1979 na Bourghiba institutu cizích jazyků na Univerzitě v Tunisu a v roce 1968 na německé Univerzitě v Münsteru. V roce 1981 úspěšně složila rigorózní zkoušku na FF UK v Praze a získala titul PhDr.

Pracovní kariéru začínala v letech 1968 až 1969 jako novinářka se specializací na česko-arabské vztahy v Československém rozhlasovém vysílání v sekci zahraniční služby. Mezi lety 1969 a 1972 působila jako výzkumný pracovník se specializací na osmanologii na Orientálním institutu Československé akademie věd. Následně se opět vrátila k novinařině a v letech 1972 až 1981 byla novinářkou se specializací na česko-arabské vztahy v Československé tiskové kanceláři. Po odchodu z ČSTK se živila až do roku 1991 jako překladatelka a tlumočnice na volné noze, zároveň také publikovala.[2]

Eva Filipi je vdaná a má jednu dceru. Z cizích jazyků hovoří anglicky, arabsky, turecky, francouzsky a německy.[3]

Od roku 1991 pracuje pro Federální ministerstvo zahraničních věcí ČSFR, resp. pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Mezi lety 1991 a 1996 byla za ČSFR a později ČR chargé d'affaires v Iráku. V letech 1997 až 2002 zastávala pozici mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Libanonu. Následně se na dva roky vrátila domů a v letech 2002 až 2004 byla ředitelkou Odboru Blízkého východu a severní Afriky na MZV ČR.[4] Její třetí diplomatickou misí byla v letech 2004 až 2010 funkce mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Turecku.[5]

Následně se v roce 2010 stala mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní ČR v Syrské arabské republice, když jí bylo dne 10. června 2010 uděleno agrément a 7. října téhož roku předala pověřovací listiny.[6] Na začátku roku 2015 však vstoupil v platnost služební zákon, podle kterého měli ke konci roku 2015 skončit ve funkci velvyslanci, kteří již dosáhli 70 let věku (což by se týkalo právě Filipi a české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové). Také vzhledem k tomu, že české velvyslanectví v Damašku zastupuje i USA a jiné státy EU,[7] se rozhodli čeští politici přijmout novelu služebního zákona, která zavede pro velvyslance výjimku. Tu však do konce roku 2015 nestihli schválit, a tak Filipi i Klausová od 1. ledna 2016 pracují na dohodu o provedení práce (a nejsou tak ve služebním poměru). Jedná se o prozatímní řešení do doby, než se podaří novelu schválit.[8]

V roce 2016 obdržela Medaili za zásluhy I. stupně.[9]