Eukleidův algoritmus

Mějme dána dvě přirozená čísla, uložená v proměnných u a w.
Dokud w není nulové, opakuj:
  Do r ulož zbytek po dělení čísla u číslem w
  Do u ulož w
  Do w ulož r
Konec algoritmu, v u je uložen největší společný dělitel původních čísel.

Opakovaně prováděné operace nemění hodnotu největšího společného dělitele

(neboť NSD(u, v) = NSD(v, u – qv) pro libovolné celé číslo q), ale v každém kroku se hodnota proměnné v sníží, takže je zřejmé, že v konečném počtu kroků se algoritmus ukončí s tím, že v je nulové. Tehdy obsahuje proměnná u největší společný dělitel, neboť NSD(u, 0) = u, což musí být současně největší společný dělitel původních čísel, neboť, jak už bylo uvedeno, hlavní smyčka programu hodnotu největšího společného dělitele nemění.

Doba provádění programu je závislá na počtu průchodů hlavní smyčkou. Ten je maximální tehdy, jsou-li počáteční hodnoty u a v rovné dvěma po sobě jdoucím členům Fibonacciho posloupnosti. Maximální počet provedených opakování je tedy ${\displaystyle \log _{\phi }(3-\phi )v\approx 4{,}785\log v+0{,}6273=O(\log v)}$. Průměrný počet kroků pak je o něco nižší, přibližně ${\displaystyle {\frac {12\ln 2}{\pi ^{2}}}\log v\approx 1{,}9405\log v=O(\log v)}$.

Mějme čísla u = 40902, w = 24140. Výpočet probíhá následujícím způsobem:

Největším společným dělitelem čísel 40902 a 24140 je číslo 34.

Eukleidův algoritmus je pojmenován podle starověkého filozofa Eukleida, který jej uvedl ve svém díle Základy (cca 300 př. n. l.), přestože tento postup zřejmě sám nevynalezl. Jedná se pravděpodobně o nejstarší lidstvu známý netriviální algoritmus.

• Na základě tohoto algoritmu lze rychle spočítat inverzní prvek k násobení v modulární aritmetice. Největší společný dělitel dvou čísel se dá vyjádřit Bézoutovou rovností jako součet násobků těchto čísel. Pokud je tímto největším společným dělitelem 1, pak dostaneme součin prvku a jeho inverzního. Tedy pokud máme spočítat inverzní prvek x modulo n a vyjde nám vyjádření největšího společného dělitele Bézoutovou rovností ax + bn = 1, kde známe všechny proměnné. Máme tak vlastně přímo rovnost ax=1 modulo n a nalezené a je hledaný inverzní prvek. Tento výpočet inverzního prvku je častý v aplikacích teorie čísel, zejména v kryptografii.
• Tento algoritmus lze použít nejen pro čísla, ale také pro polynomy. Polynom je s jeho využitím možno rozdělit na součin polynomů oddělených dle násobnosti kořenů. Derivace snižuje násobnost každého kořene o 1 a zavádí nové kořeny. Největší společný dělitel s původním polynomem odstraňuje nové kořeny. Například lze tak zjistit kořeny polynomu (x – a)(x – a)(x – a)(x – b)(x – b), přestože neexistuje algoritmus na výpočet kořenů polynomu stupně většího než 4.
• Tento algoritmus je jeden z těch, u nichž není znám způsob paralelního zpracování, který by podstatně zvýšil výpočetní rychlost.