Zábluda
Zábluda (Escallonia) je středoamerický a jihoamerický rod keřů nebo nízkých stromků. Rod je tvořený asi 40 často podobnými a proto nelehce rozlišitelnými druhy a patří do čeledi zábludovitých, často je uváděna jeho minulá a již neplatná příslušnost k čeledi rostlin meruzalkovitých.
 Zábluda | |
|---|---|
 Zábluda červená (Escallonia rubra) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | zábludotvaré (Escalloniales) |
| Čeleď | zábludovité (Escalloniaceae) |
| Rod | zábluda (Escallonia) Mutis ex L.f., 1782 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
Rostliny jsou rozšířeny od Kostariky na severu až po pobřeží kolem Magellanova průlivu na jižním cípu Ameriky. Největší druhová rozmanitost je v hornatých oblastech And, dobře také rostou i v blízkosti moře. Na půdu nejsou náročné, potřebují jen dostatek vláhy, často se vyskytují na dlouhodobě zamokřených místech. Pro zdárný růst a kvetení požadují plně osluněné stanoviště, tolerují horské i slané přímořské prostředí. Některé druhy snášejí i tuhou zimu při které shazují listy, ale do dřeva nenamrzají.
Popis
Nejčastěji stálezelené dřeviny se stonky nebo kmínky se šedavou loupající se kůru dorůstající nejvýše do 3 m. Některé druhy jsou různě intenzivně porostlé tuhými chlupy. Listy jsou kožovité, leskle zelené, vyrůstají střídavě, jsou přisedlé a nemají palisty. Jejich čepele jsou obvejčité, eliptické nebo podlouhle, po obvodě ostře pilovité, na bázi klínovité a na koni špičaté a mají zpeřenou žilnatinu.
Oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, krátce stopkaté květy s mělkou češulí a vonící po medu vyrůstají na koncích větviček v hroznech či latách nebo osamoceně. Kalichy jsou tvořeny vejčitými lístky s ostrým vrcholem. Mnohem delší, volné a zvonkovitě uspořádané korunní lístky jsou podlouhle lopatkovité, mají dlouhý nehtík tvořící trubku, na jejím konci kolmo odstávají a jsou nazpět ohnuté. V květu jsou nektaria, pět tyčinek dlouhých asi jako kališní lístky a dvou nebo třídílný spodní semeník nesoucí válcovitou čnělku s bliznou. Květy bývají barvy růžové, červené, karmínové, žluté nebo i bílé. Kvetou od června do října, za opylovače slouží včely, motýli i kolibříci.
Plody jsou do 1 cm dlouhé suché tobolky s mnoha malými, podélnými a často zakřivenými semeny. Zábludy se samovolně rozmnožují semeny, uměle pak řízky.
Význam
Některé druhy se cíleně šlechtí pro zahradnické účely, jsou pro své květy vysazovány i v Evropě (včetně České republiky). V domovině bývají keře pro svou špatnou prostupnost používány k ohrazení pozemků, poskytují také vhodné prostředí pro hnízdění drobného ptactva. Dřevo které není kvalitní slouží převážně k topení.
Pojmenování
České jméno "zábluda" dal rodu v 19. století botanik Karel Bořivoj Presl. V historické slovenštině zábluda značí cestu která nikam nevede, slepou uličku.
Literatura
- Arboles y arbustos de los Andes del Ecuador: Escallonia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. (španělsky)
- Plant of the month: Escallonia [online]. Whatcom County Extension, Washington State University, Pullman, WA, USA [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-06. (anglicky)
- Dendrologie.cz: Escallonia [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. (česky)
- Escallonia [online]. Britannica - The Online Encyclopedia [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ONDREJOVIČ, Slavomír. Historický slovník slovenského jazyka [online]. Literárne informačné centrum, Bratislava, SK, rev. 2008 [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20. (slovensky)
