Ennio Antonelli

Studoval v semináři v Todi, Assisi a v Římě, na Papežské Lateránské univerzitě a také na univerzitě v Perugii. Získal doktorát z filozofie a literatury. 2. dubna 1960 přijal kněžské svěcení. Ve své rodné diecézi Todi působil jako kaplan, byl také profesorem v semináři v Perugii a Assisi. Byl rovněž asistentem Asociace katolických učitelů a Hnutí učitelů katolické akce.[1]

V květnu 1982 byl jmenován biskupem v Gubbio, biskupské svěcení přijal 29. srpna 1982. V říjnu 1988 se stal arcibiskupem v Perugii, na tuto funkci rezignoval v květnu 1996 poté, co byl jmenován sekretářem Italské biskupské konference. 21. března 2001 přešel do Florencie, když ho Jan Pavel II. jmenoval zdejším metropolitou. Svoji arcidiecézi označoval jako kraj, který v poslední době zažil vlnu sekularizace.[2]

Kardinálský biret přijal od Jana Pavla II. při svém jmenování kardinálem 21. října 2003.[3] Dne 7. června 2008 se stal rozhodnutím Benedikta XVI. předsedou Papežské rady pro rodinu. Ve své funkci se mj. podílel na organizaci Světového setkání rodin v Mexiku v lednu 2009.[4] V únoru 2009 navštívil Prahu, kde se zúčastnil zahájení výstavy „Svatý Václav – ochránce České země“ a vystoupil na konferenci s tématem „Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti“.[5] V závěru roku 2009 se zúčastnil mezinárodního setkání na podporu rodin v Madridu, kde patřil mezi půl milionů jeho účastníků.[6]

Jeho poslední velkou akcí, na které se jako předseda rady podílel, bylo světové setkání rodin v Miláně začátkem června 2012.[8] 26. června 2012 papež Benedikt XVI. přijal jeho rezignaci vzhledem k dovršení kanonického věku.[9] Jeho nástupcem ve funkci se stal arcibiskup Vincenzo Paglia.

• Seznam žijících kardinálů
• Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ennio Antonelli na Wikimedia Commons
• Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy
• Biografické heslo na catholic-hierarchy.org