Energetika v Česku

Energetika v Česku je výroba, spotřeba, import a export energie a elektřiny v Česku. Většina elektřiny se vyrábí v uhelných (51,4 %, r. 2015) a jaderných (32 %, r. 2015) elektrárnách a dále v elektrárnách využívajících obnovitelné zdroje energie (11,2 %, r. 2015)[1]. V roce 2014 se v Česku vyrobilo 85,9 TWh elektřiny, 9,9 TWh bylo dovezeno a 25,7 TWh bylo vyvezeno[2]. Výkonová bilance tak byla přebytková s exportem téměř 20 % vyrobené elektřiny.

Dominantním výrobcem elektřiny je akciová společnost ČEZ, která v Česku provozuje 10 uhelných, 2 jaderné, 37 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 13 fotovoltaických (slunečních) a 2 větrné elektrárny, 3 elektrárny spalující biomasu a 1 bioplynovou stanici[3]. Společnost ČEZ tak vyrábí téměř tři čtvrtiny z celkového objemu výroby elektřiny v Česku (63,1 TWh, r. 2014)[4]. Mezi další velké výrobce elektřiny patří Severní energetická a.s. (3,9 TWh, r. 2014)[5], Sokolovská uhelná a.s. (3,5 TWh ročně)[6], Elektrárny Opatovice a.s. (1,6 TWh, 2014)[7] a Teplárna Kladno s.r.o. (1,5 až 2,0 TWh ročně)[8].

Vřesová
Kladno
Kunčice
Největší elektrárny v Česku

Přehled toků energie
Energie v Česku[9]
Obyvatelstvo Prim. energie Produkce Export Elektřina CO2-emise
Milion TWh TWh TWh TWh Mt
200410.253039813663.5118.8
200710.353239213467.1122.1
200810.451938214467.4116.8
200910.548836313264.1109.8
201210.550537314066.0112.7
2012R10.549638012666.3107.8
201310.548835113766.1101.1
Změna 2004-092.9  %-7.8 %-8.9 %-2.8 %0.9 %-7.5 %
Mtoe = 11.63 TWh, Primární energie zahrnuje ztráty energie, které jsou 2/3 pro jadernou energii[10]

2012R = CO2 změna kritérií kalkulace, čísla aktualizována

Výroba elektřiny

V následující tabulce je uvedena struktura hrubé výroby elektřiny v uplynulých letech.

2010[11] 2013[12] 2014[2] 2015[13] 2016 [14] 2017[14] 2018[14]
TWh % TWh % TWh % TWh % TWh % TWh % TWh %
Hnědé uhlí 42,94 50,0 35,67 41,0 35,94 41,9 35,9 42,8 36,23 43,5 36,98 42,5 37,73 42,9
Jádro 28,00 32,6 30,75 35,3 30,32 35,3 26,8 32,6 24,10 28,9 28,3 32,6 29,92 34,0
Obnovitelné zdroje 5,90 6,9 10,13 11,6 9,92 11,6 10,6 12,6 9,39 11,3 9,52 10,9 9,40 10,7
Bioplyn 2,60 3,1 2,64 3,0 2,61 3,0
Fotovoltaika 2,13 2,6 2,19 2,5 2,34 2,7
Biomasa 2,07 2,5 2,11 2,4 2,12 2,4
Vodní 2,00 2,4 1,87 2,1 1,63 1,9
Vítr 0,50 0,6 0,59 0,7 0,61 0,7
BRKO 0,10 0,1 0,11 0,1 0,10 0,1
Černé uhlí 6,05 7,0 5,26 6,0 4,89 5,7 5,2 6,2 5,72 6,9 4,5 5,1 3,45 3,9
Zemní plyn 1,13 1,3 1,73 2,0 1,34 1,6 2,0 2,4 3,42 4,1 3,39 3,9 3,49 4,0
Ostatní plyny 1,08 1,3 2,97 3,4 3,21 3,7 3,1 3,7 3,04 3,6 2,88 3,3 2,75 3,1
Přečerpávací 1,20 1,4 1,17 1,3 1,05 1,2
Ostatní paliva 0,81 0,9 0,61 0,7 0,24 0,3 0,29 0,3 0,19 0,2 0,21 0,2 0,20 0,2
Celkem1 85,91 100,0 87,06 100,0 85,87 100,0 83,88 100,0 83,30 100,0 87,04 100,0 88,00 100,0
1 Tabulka neobsahuje bilanční rozdíly pro jednotlivé roky, proto se může údaj o celkové výrobě mírně lišit od součtu výroby z jednotlivých paliv.

Jaderná energie
Jaderná elektrárna Dukovany
Související informace naleznete také v článku Jaderná energie.

V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, obě provozuje společnost ČEZ. Jedná se o jadernou elektrárnu Dukovany s instalovaným výkonem 4× 510 MW, zprovozněnou v letech 1985 – 1988, a jadernou elektrárnu Temelín s instalovaným výkonem 2× 1050 MW (původně plánováno 4×1000 MW), zprovozněnou v letech 2002 – 2003. Díky zprovoznění Temelína narostla celková výroba energie o 6 GWh na 82 GWh v roce 2003. Díky Temelínu se postupně začal snižoval význam uhelných elektráren.[15]

Zejména elektrárna Temelín je předmětem intenzivní kritiky ze strany českých i rakouských protijaderných organizací.

První jadernou elektrárnou na území bývalého Československa byla Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

Fosilní energie
Související informace naleznete také v článku Seznam tepelných elektráren v České republice.

Společnost ČEZ v současnosti provozuje elektrárny Dětmarovice, Hodonín, Ledvice, Mělník (II a III), Počerady, Poříčí, Prunéřov (I a II) a Tušimice II.

Mezi další české tepelné elektrárny patří Opatovice společnosti International Power Opatovice, Vřesová a Tisová společnosti Sokolovská uhelná, Mělník I společnosti Energotrans a Kladno společnosti ECKG.

Energetická účinnost budov
Podrobnější informace naleznete v článku Energetická účinnost.

Obnovitelná energie
Související informace naleznete také v článku Obnovitelná energie.

Vodní energie
Vodní elektrárna Orlík
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vodních elektráren v Česku.
Související informace naleznete také v článku Vodní energie.

Technicky využitelný hydroenergetický potenciál České republiky je přibližně 3,5 TWh za rok (5% spotřeby ČR). Celosvětový technicky využitelný hydroenergetický potenciál je asi 20 000 TWh za rok.[16]

Společnost ČEZ provozuje přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, Dlouhé stráně a Štěchovice II, průtokové vodní elektrárny Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané a malé vodní elektrárny Dlouhé stráně II, Hněvkovice, Kořensko, Lipno II a Želina.

Kromě velkých elektráren je v Česku v provozu celá řada malých vodních elektráren (MVE) většinou průtokových, vzniklých např. na místech původních vodních mlýnů a jezů. Vodní elektrárny vyrobily v roce 2015 celkem 3,7 % elektřiny v Česku.

Sluneční energie
Solární potenciál v Česku v podobě dopadu Slunečního světla
Podrobnější informace naleznete v článku Fotovoltaika v Česku.
Související informace naleznete také v článcích Sluneční energie a Solární ohřev vody.

ČEZ provozuje tři sluneční elektrárny fotovoltaická elektrárna Dukovany , Fotovoltaická elektrárna Hrušovany a Fotovoltaická elektrárna Přelouč.

Větrná energie
Větrné elektrárny v Česku
Související informace naleznete také v článku Větrná energie.

Větrné elektrárny vyrobily v roce 2015 0,7 % procenta celkové elektřiny v ČR. Např. společnost ČEZ provozuje jednu větrnou elektrárnu Mravenečník s výkonem 1,165 MW.

Jiné zdroje

ČEZ plánuje výstavbu malých kogeneračních elektráren.

Ropa

V roce 2006 se do Česka importovalo 97 % – 98 % spotřebované ropy.[17]

Skladování energie
Podrobnější informace naleznete v článcích Skladování energie a Přečerpávací vodní elektrárna.

Energetická účinnost

Spotřební elektronika
Související informace naleznete také v článku Energetický štítek.

Stavební půmysl a spotřeba energie budov
Související informace naleznete také v článku Průkaz energetické náročnosti budovy.

Energetická politika
Související informace naleznete také v článcích Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Evropská unie finančně podporuje výrobu obnovitelné energie v Česku.[18]

Řada ekologických organizací naproti tomu preferuje zásadní snížení energetické náročnosti průmyslu, masivní výstavbu elektráren využívající obnovitelné zdroje a výstavbu elektráren na zemní plyn (produkují CO2 v menší míře než klasické elektrárny na uhlí). Podle řady odborníků však s těmito opatřeními nelze vystačit.[19]

Při srovnání českých a slovenských cen elektřiny, které platí spotřebitelé z řad domácností, jsou částky placené českými odběrateli vyšší než u slovenských domácností se srovnatelnou spotřebou. Platí to zejména pro domácnosti s běžnou roční spotřebou kolem 2 200 kWh za rok.[20] Slováci zase platí více při vysokém odběru. Obě země se mírně liší v tom, co v cenách elektřiny musí odběratelé platit. Slovenské domácnosti jsou osvobozené od daně z elektřiny, které Češi platí ve výši 28,30 Kč za MWh. Naopak na Slovensku musí odběratelé přispívat do jaderného fondu za účelem likvidace jaderného paliva. Češi tuto povinnost nemají.[21]

Odkazy

Reference
  1. Souhrnné údaje o výrobě elektřiny za leden až prosinec 2015 | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (česky)
  2. Souhrnné údaje o výrobě elektřiny za leden až prosinec 2014 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 6.2.2015 [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.
  3. Skupina ČEZ / Výroba elektřiny [online]. ČEZ [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.
  4. Energetická skupina ČEZ [online]. ČEZ [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20.
  5. Výroční zpráva za rok 2014 - Elektrárna Chvaletice a.s. [online]. Severní energetická a.s. [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.
  6. Elektrická energie [online]. Sokolovská uhelná [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-21.
  7. Výroční zpráva 2014 [online]. Elektrárny Opatovice a.s. [cit. 2015-11-11]. Dostupné online.
  8. Elektrárna Kladno I [online]. Alpiq Generation (CZ) s.r.o. [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-08.
  9. IEA Key World Energy Statistics Statistics 2015 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, 2014 (2012R as in November 2015 Archivováno 5. 4. 2015 na Wayback Machine + 2012 as in March 2014 is comparable to previous years statistical calculation criteria, 2013 Archivováno 2. 9. 2014 na Wayback Machine, 2012 Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine, 2011 Archivováno 27. 10. 2011 na Wayback Machine, 2010 Archivováno 11. 10. 2010 na Wayback Machine, 2009 Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine, 2006 Archivováno 12. 10. 2009 na Wayback Machine IEA October, crude oil p.11, coal p. 13 gas p. 15
  10. Energy in Sweden 2010 Archivováno 16. 10. 2013 na Wayback Machine. Facts and figures. The Swedish Energy Agency. Table 8 Losses in nuclear power stations Table 9 Nuclear power brutto
  11. Státní energetická koncepce [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 6.8.2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
  12. Výroba elektřiny v roce 2013 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1.10.2014 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
  13. http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/55910/64202/657814/priloha001.pdf
  14. Roční zpráva o provozu ES ČR [online]. Energetický regulační úřad [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.
  15. Výroba elektřiny v ČR: Nejvíc energie stále získáváme z uhelných elektráren. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
  16. https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/vykladovy-slovnik-energetiky/hesla/hydroen_potenc.html
  17. Archivovaná kopie. www.pro-energy.cz [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-23.
  18. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/ek-schvalila-podporu-pro-obnovitelne-zdroje-v-cesku_407487.html
  19. Neviditelný pes - ENERGETIKA: Stane se Rakousko nedostižným cílem?
  20. České a slovenské ceny elektřiny: Češi platí víc u běžné spotřeby. Kde se rozdíly stírají?. Elektrina.cz [online]. 2019-12-02 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online.
  21. POSPÍŠIL, Aleš. Češi platí za elektřinu víc, než Slováci. Ušetří jen ti, kteří mají vysoký odběr Více na https://www.e15.cz/finexpert/bydlime/cesi-plati-za-elektrinu-vic-nez-slovaci-usetri-jen-ti-kteri-maji-vysoky-odber-1364538. E15.cz [online]. 2019-11-29 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online.

Literatura
  • Voženílek, L., Lstibůrek, F.: Základy elektrotechniky II. SNTL – nakladatelství technické literatury, Praha, 1989. Str. 355 – 365.

Související články

Externí odkazy

Energetická legislativa cez.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.