Elektrárna Tušimice II

Jako palivo se využívá hnědé uhlí z lomu Nástup v Tušimicích. Lom se nachází v těsné blízkosti elektrárny a uhlí je transportováno pásovými dopravníky, což minimalizuje cenu dopravy.[1] Toto činí z elektrárny druhou nejefektivnější po jaderné elektrárně Temelín a ze stejného důvodu je také využívána přednostně.[1]

Elektrárna Tušimice II od Hradce u Kadaně, fotografie ještě s komínem

V letech 2007–2012 procházela elektrárna Tušimice II komplexní obnovou, která byla rozdělena do dvou etap, tak aby mohly vždy dva bloky zůstat v provozu. Při rekonstrukci došlo k výměně 90 % technologických celků (turbíny, kotle, odsíření atd.). Současně probíhala i demolice 300 metrů vysokého komínu, který se po modernizaci technologií stal nepotřebným, neboť spaliny jsou vedeny přímo do dvou ze čtyř chladicích věží.[2] Při modernizaci byl zachován výkon jednotlivých bloků, avšak narostla efektivita. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2012 a stála asi 26 miliard Kč.[1] Životnost elektrárny se tím prodloužila o 25 let, což je i předpokládaný termín vyčerpání uhelných zásob v přímém dosahu elektrárny.

Po rekonstrukci již elektrárna nepoužívá odkaliště pro plavení popílku, které se původně nalézalo jižně od elektrárny. Pro zásobování chladicí vodou je využívána čerpací stanice na Ohři.

Na místě dnešní elektrárny byly při její stavbě odkryty stopy po pravěké těžbě křemence. Šlo o desítky[3] prehistorických těžebních objektů z mladší doby kamenné, první a unikátní nález tohoto druhu v tehdejší ČSSR.[4]

Odpadní teplo z elektrárny využívají skleníky pro pěstování zeleniny (např. rajčat) vybudované na ploše po zrušené elektrárně ETU I.[5][6]