Emma Raducanuová

Od přerušení okruhů kvůli koronavirové pandemii v březnu 2020 nehrála šestnáct měsíců až do červnového Viking Open Nottingham 2021, jímž debutovala na okruhu WTA Tour. Jako hráčka startující na divokou kartu však v prvním kole nestačila na krajanku Harriet Dartovou.[17] Navazující nottinghamský turnaj ITF s dotací 100 tisíc dolarů znamenal vítězství nad Australankou Storm Sandersovou a Maďarkou Tímeou Babosovou, než ji ve čtvrtfinále zastavila Bulharka Cvetana Pironkovová.[18] Premiéru v hlavní soutěži grandslamu prožila další červnový týden. Opět na divokou kartu vstoupila do Wimbledonu 2021 výhrou nad ruskou kvalifikantkou Vitalijí Ďjačenkovou. Jako 338. hráčka žebříčku pak vyřadila členku světové padesátky Markétu Vondroušovou po dvousetovém průběhu a zůstala poslední Britkou v soutěži.[18] Po výhře nad Rumunkou Soranou Cîrsteaovou se stala nejmladší britskou zástupkyní ve třetím kole od Eleny Baltachové téhož věku v roce 2002 a vůbec nejmladší ze čtyř britských teenagerek v open éře wimbledonského osmifinále.[22] V něm však po ztrátě úvodní sady, a tří her ve druhé, skrečovala Australance Ajle Tomljanovićové pro dýchací potíže. Bodový zisk jí zajistil posun do první dvoustovky žebříčku.[23][21]

Před newyorským grandslamem odehrála srpnový Silicon Valley Classic v kalifornském San José, kde na úvod podlehla Číňance Čang Šuaj. Na turnaji ITF v pensylvánském Landisville, dotovaném 100 tisíci dolary, postoupila z kvalifikace do čtvrtfinále dvouhry. V něm ji vyřadila Španělka Nuria Párrizasová Díazová z počátku druhé světové stovky.[24] O týden později se probojovala přes Američanku Claire Liuovou do finále chicagského challengeru v sérii WTA 125K. V něm prohrála s 18letou Dánkou Clarou Tausonovou po třísetovém průběhu.[25]

Bekhend na říjnovém Transylvania Open 2021, kde vyhrála první zápas v hlavní soutěži turnaje okruhu WTA Tour, organizovaném ženskou tenisovou asociací.[26]

Na wimbledonský průlomový výsledek navázala i na newyorském US Open, kde prošla tříkolovou kvalifikací. V její závěrečné fázi přehrála nasazenou čtyřku Majar Šarífovou. V prvním kole dvouhry měla být její soupeřkou Jennifer Bradyová z první světové dvacítky, která však z turnaje odstoupila. Místo ní porazila šťastnou poraženou Stefanií Vögeleovou. Ve druhém kole přehrála Čang Šuaj a ve třetím deklasovala Španělku Saru Sorribesovou Tormovou, které povolila jediný game. V druhém osmifinále majoru po jedné hodině zvítězila nad přemožitelkou světové jedničky Bartyové Shelby Rogersovou, čímž se stala historicky třetí kvalifikantkou mezi poslední osmičkou ve Flushing Meadows.[27] Tato výhra jí zajistila premiérový posun do první stovky žebříčku WTA a pozici britské jedničky, když na této pozici vystřídala Kontaovou. Jako první kvalifikantka bez rozdílu pohlaví pak postoupila do newyorského semifinále bez ztráty setu, když vyřadila úřadující olympijskou vítězku a světovou dvanáctku Belindu Bencicovou. V otevřené éře US Open se z pozice 150. hráčky světa stala nejníže postavenou semifinalistkou, finalistkou i šampionkou od Kim Clijstersové v roce 2009, vracející se po narození dcery. Jako pátá tenistka open éry postoupila do newyorského semifinále již při svém debutu.[28][29]

Po dvousetovém vítězství nad světovou osmnáctkou Marií Sakkariovou se stala vůbec první kvalifikantkou ve finále grandslamové dvouhry, a to bez rozdílu pohlaví. Tento rekord vylepšila ziskem premiérového kariérního titulu, když v závěrečném utkání zdolala 19letou Kanaďanku Leylah Fernandezovou po dvousetovém průběhu. Jednalo se o první grandslamové finále dvou teenagerek od US Open 1999. Jako první tenistka historie na jediném turnaji vyhrála deset zápasů, navíc bez ztráty setu a nutnosti tiebreaku. Rovněž představovala nejmladší grandslamovou finalistku i šampionku od 17leté Marie Šarapovové ve Wimbledonu 2004.[30] Ziskem trofeje již při druhé účasti na turnajích velké čtyřky překonala rekord Selešové a Andreescuové, které potřebovaly k triumfu odehrát čtyři hlavní soutěže. Grandslamovou dvouhru ovládla jako první Britka od Virginie Wadeové ve Wimbledonu 1977, jež byla i poslední britskou šampionkou amerického majoru z roku 1968. Bodový zisk Raducanuovou posunul z druhé stovky klasifikace na 23. místo žebříčku.[31][32]

Kvůli pozitivnímu testu na covid-19 se nezúčastnila exhibičního turnaje v Abú Zabí ani prvního turnaje v Austrálii, kterým měl být Melbourne Summer Set I.[33][34] Sezónu rozehrála až v Adelaide, kde ji hned v prvním kole deklasovala Kazaška Jelena Rybakinová.[35] Při debutové účasti na Australian Open zvládla na úvod ostře sledovaný duel s Američankou Sloane Stephensovou, než ji ve druhém kole vyřadila Danka Kovinićová.[36]

Trénink na Miami Open 2022 pod vedením Torbena Beltze

Ve třetí sadě prvního zápasu na mexickém Abierto Akron Zapopan skrečovala Australance Darje Savilleové pro zranění levé kyčle. Zápas trvající 3.36 hodiny byl do té doby nejdelším v sezóně. V závěru druhého setu přitom podávala na vítězství. Do Guadalajary přijela jako nejvýše nasazená, když v polovině února dosáhla nového žebříčkového maxima, 12. místa.[37] Následně se odhlásila z Monterrey Open pro stále nedoléčené zranění.[38]

V úvodním dílu březnového Sunshine doublu, kalifornském BNP Paribas Open, plnila roli turnajové jedenáctky. Při debutu v Indian Wells porazila po volném losu Caroline Garciaovou ze sedmé světové desítky.[39][40] Ve třetí fázi však nestačila na Chorvatku Petru Martićovou, jíž patřila 79. příčka.[41] Volný los získala i na navazujícím Miami Open,[42] kde ve třech setech druhého kola nenašla recept na Kateřinu Siniakovou.[43] V britské reprezentaci Billie Jean King Cupu debutovala na Štvanici dubnovým kvalifikačním kolem proti Česku, kde se stala jedničkou týmu.[44] Po výhře nad světovou padesátkou Terezou Martincovou uhrála jen dva gamy na Markétu Vondroušovou, v utkání, kde ji v pohybu limitoval puchýř na chodidle.[45] Češky mezistátní duel ovládly 3:2 na zápasy. Následně odehrála první antukový turnaj na túře WTA, stuttgartský Porsche Tennis Grand Prix.[46] Ve čtvrtfinále ji zastavila polská světová jednička Iga Świąteková.[47]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emma Raducanu na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emma Raducanuová na Wikimedia Commons
• Emma Raducanuová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Emma Raducanuová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Emma Raducanuová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Emma Raducanuová na Twitteru
• Emma Raducanuová na Instagramu