Ekonomika Kambodže

Kambodžská ekonomika v současné době funguje na systému volného trhu a v posledním desetiletí zaznamenala rychlý hospodářský pokrok.[3] Kambodža měla v roce 2018 HPD 24,57 miliardy $.[4] Příjem na obyvatele, i když rychle roste, je ve srovnání s většinou sousedních zemí nízký. Kambodžskými dvěma největšími průmyslovými odvětvími jsou textil a cestovní ruch, zatímco zemědělské činnosti zůstávají hlavním zdrojem příjmů pro mnoho Kambodžanů žijících ve venkovských oblastech.[5] Sektor služeb je silně koncentrován na obchodní činnosti a služby spojené s cateringem. Nedávno Kambodžská vláda uvedla, že byly nalezeny zásoby ropy a zemního plynu mimo pevninu.[6]

Ekonomika Kambodže
Letecký pohled na hlavní město Phompenh
Pořadí99 (WB, 2019)
106 (OSN 2018)
MěnaKambodžský riel (KHR, ៛)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceASEAN, AFTA, WTO, SCO
Statistické údaje
HDP▲ $76,959 mld. (PPP, 2019)[1]
HDP na obyvatele▲ $5,463 (PPP, 2019)[1]
HDP podle sektorů
Inflace (CPI)2,666 % (2019)[1]
Míra chudoby20,5 %
Zahraničí
Vývoz▲ $11,42 mld. (2017)[2]
Dovoz▲ $14,37 mld. (2017)[2]
Hrubý zahraniční dluh $11,87 mld. (31. prosince 2017)[1]
Veřejné finance
Veřejný dluh 30,4% z HDP (2017)[1]

V roce 1995 vláda s HDP 2,92 miliardy $[7] transformovala ekonomický systém země z plánované ekonomiky na současný volný trh.[8] Po těchto změnách byl růst odhadován na hodnotu 7 % a inflace poklesla z 26 %, která byla v roce 1994, na pouhých 6 % v roce 1995. Zvýšil se i dovoz v důsledku pomoci ze zahraničí a zvýšil se také vývoz, zejména z oděvního průmyslu v zemi. Přestože docházelo k neustálému ekonomickému a hospodářskému růstu, tak se v roce 2016 zvýšil pouze o 0,71 %, ve srovnání např. se sousední Indonésií, které se zvýšil o 37,62%.[9]

Po čtyřech letech zlepšování ekonomiky se kambodžská ekonomika v letech 1997–1998 zpomalila v důsledku regionální hospodářské krize, občanských nepokojů a politických rozepří. Zahraniční investice též poklesly v tomto období. Také v roce 1998 byla hlavní sklizeň zasažena suchem a velkými vedry. Ale v roce 1999, prvním roce relativního míru po 30 letech, bylo dosaženo pokroku a zavedení nových ekonomických reforem znamenalo, že růst ekonomiky byl obnoven na 4 %.

V současné době se kambodžská zahraniční ekonomika zaměřuje na vytváření přátelských hranic se svými sousedy Thajskem a Vietnamem, na integraci do regionálních (ASEAN – Association of Southeast Asian Nations) a globálních (WTO – World Trade Organization) obchodních systémů. Některé překážky, na které naráží systém ekonomických a hospodářských reforem, jsou potřeba po lepším systému vzdělání a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Zejména v chudobou sužované krajině na venkově, která se potýká s nedostatečnou základní infrastrukturou. Kambodža nicméně nadále přitahuje investory kvůli nízkým mzdám, hojné pracovní síle, blízkosti k asijským surovinám a příznivému daňovému zacházení.[10]

Historie

Po získání nezávislosti na Francii v roce 1953 prošel kambodžský stát pěti odvětvími politické, sociální a ekonomické transformace:

1 Kambodžský riel z doby koloniální nadvlády Francie
  • Kambodžské království (1953–1970)
  • Khmerská republika (1970–1975)
  • Demokratická Kampučia (1975–1982, vláda vyhnána v roce 1979); exilová koaliční vláda Demokratické Kampučie (1982–1993)
  • Kambodžská lidová republika (1979–1989), později přejmenovaná na Kambodžský stát (1989–1992)
  • Kambodžské království (1993–dosud)

V roce 1989 provedl Kambodžský stát reformní politiku, která transformovala kambodžský ekonomický systém z plánované ekonomiky na volný trh.[11] V souladu s hospodářskou reformou byla zavedena práva soukromého vlastnictví a privatizovány státní podniky. Kambodža se rovněž zaměřila na integraci do regionálních a mezinárodních hospodářských bloků, jako je ASEAN nebo WTO. Toto zapojení vyvolalo růst ekonomiky a HDP vzrostlo v průměru o 6,1 % před obdobím nepokojů a regionální ekonomické nestability v roce 1997 (asijská finanční krize z roku 1997).[11] Podmínky se však zlepšily a od roku 1999 kambodžská ekonomika nadále roste průměrným tempem přibližně 6–8% ročně.[12]

V roce 2007 vzrostl hrubý domácí produkt Kambodže o odhadovaných 18,6 %. Export oděvů vzrostl o téměř 8 %, zatímco turismus se zvýšil o téměř 35 %. S poklesem vývozu byl růst HDP v roce 2007 ovlivňován do značné míry spotřebou a investicemi. Příliv přímých zahraničních investic (FDI) dosáhl 600 milionů USD (7 procent HDP), což je o něco více, než kolik země obdržela v rámci pomoci od ostatních států. Domácí investice, z velké části ovlivňované soukromým sektorem, představovaly 23,4 procenta HDP. Koncem roku 2007 se růst vývozu, zejména do USA, začal zpomalovat, což doprovázela tvrdší konkurence z Vietnamu a objevující se rizika. Americké společnosti byly pátým největším investorem v Kambodži a v letech 1997–2007 investovaly více než 1,2 miliardy USD.

Kambodža byla poškozená finanční krizí v letech 2007–2008 a její hlavní ekonomický sektor, oděvní průmysl, utrpěl ztrátu 23 % vývozu do Spojených států a Evropy.[13] V důsledku toho bylo propuštěno 60 000 pracovníků. V posledním čtvrtletí roku 2009 a počátkem roku 2010 se však podmínky začaly zlepšovat a kambodžská ekonomika se začala zotavovat. Kambodžský vývoz do USA za prvních 11 měsíců roku 2012 dosáhl 2,49 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 1 %. Dovoz zboží z USA za toto období vzrostl o 26 procent a dosáhl 213 milionů USD. Dalším faktorem, který podtrhuje potenciál kambodžské ekonomiky, je nedávné snížení míry chudoby na polovinu. Míra chudoby je 20,5 procenta, což znamená, že přibližně 2,8 milionu lidí žije pod hranicí chudoby.

Ekonomické sektory

Textilní průmysl
Kambodžský obchod s oděvy

Textilní průmysl Kambodži je největším průmyslem v zemi. Zaměstnává 575 000 lidí, většinově ženy. Export zboží vyprodukovaný textilním průmyslem tvoří 64,83 % veškerého exportu Kambodži s celkovou hodnotou 11,76 miliardy dolaru. Největším trhem pro kambodžský export textilního zboží je Evropská unie s podílem 44,12 %, následují Spojené státy s 26,95 %, Kanada 11 % a Japonsko 9 %. V roce 2018 se v Kambodži nacházelo 625 textilních továren.[14]

Konkurenceschopnost Kambodži na světovém trhu s textiliemi se odvíjí od nízkých mezd zdejších pracovníků. Kambodžská vláda má ale tendence zvyšovat minimální mzdu, což by mohlo zvýšit ceny produkovaného zboží a tím snížit poptávku po zboží z Kambodži. Tento výpadek na trhu by byl následně nahrazen nabídkou levnějšího zboží z jiných, méně rozvinutých, trhů.[15] Minimální mzda v roce 2019 byla 182 dolarů měsíčně.

Zemědělství

Zemědělství tvoří 22 % HDP Kambodži a zaměstnává 3 miliony lidí. Nejvýznamnější plodinou je rýže, jejíž produkce tvoří polovinu HDP sektoru zemědělství. V roce 2019 bylo v Kambodži vyprodukováno 620 000 tun rýže a Kambodža se tak řadí mezi 10 největších producentů rýže na světě.[16] Další produkty jsou maniok, kukuřice, cukrová třtina, sójové boby a kokosové ořechy.

Podstatnou roli v živočišné výrobě hraje produkce vepřů. Dobytek je používán zejména k obdělávání rýžových polí.

Rybářství je významné zejména pro domácí ekonomiku. Mezi nejčastěji lovené sladkovodní ryby se řadí okoun a kapr. V poslední době je velkým tématem veřejné diskuze úbytek ryb z kambodžských sladkých vod v důsledku nadměrného rybaření.[17]

Turismus
Středověké město Angkor

Od roku 2000 se význam turismu na HDP Kambodži výrazně zvyšuje. Podíl na HDP v roce 2017 byl 16,3 %. Při započtení i ostatních investic spojených s turismem je tento podíl odhadován až na 32,4 % HDP, což je nejvyšší číslo mezi členy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Na turismus se přímo váže 13,6 % pracovních míst a zahrneme-li i ostatní odvětví s turismem spojené, tak se toto číslo pohybuje okolo 30,4 %. Mezi hlavní cílové destinace turistů patří hlavní město Phnompenh a středověké město Angkor.[18]

Přírodní zdroje

Podíl přírodních zdrojů na HDP Kambodži byl v roce 2018 0,8 %.[19] Mezi hlavní přírodní zdroje Kambodži se řadí plyn, ropa, mangan, fosfáty, železná ruda, drahokamy a dřevo. Jejich těžba je ale na velmi malé úrovni a téměř se neprovádí. V Kambodži jsou produkovány stavební materiály jako cement, kamenná drť a písek.[20]

Kambodžské speciální ekonomické zóny

Kambodžské speciální ekonomické zóny (SEZ) jsou geografické zóny v rámci Kambodžského království, které jsou určeny tamní vládou. V těchto zónách se liší ekonomická práva od ekonomických práv zbytku Kambodže. Obecně jsou speciální ekonomické zóny běžné v různých ekonomikách po celém světě a jsou založeny za účelem uspokojení potřeb konkrétního ekonomického prostředí každé hostitelské země, od podpory zahraničních investic přes vytváření pracovních míst až po efektivní správu nadnárodních podniků.

Kambodžské speciální ekonomické zóny, které byly schváleny v roce 2005 a jsou účinné od roku 2006, poskytují ekonomikám v těchto zónách řadu daňových pobídek, včetně daní z příjmu, cel a výhod DPH, a jsou „navrženy tak, aby poskytovaly komplexní služby pro import a export a mají na místě umístěné speciálně vyškolené vládní úředníky, aby poskytovali administrativní služby.“[21] Všech 22 Kambodžských SEZ je pod vedením Kambodžského výboru pro speciální ekonomické zóny pod záštitou Rady pro rozvoj Kambodže (Council for the Development of Cambodia – CDC) za „účelem zvýšení konkurenceschopnosti a přilákání investic do Kambodžského království“.[22]

Speciální ekonomická zóna - Steung Hav (Sihanoukville)
  • Sihanoukville Special Economic Zone (Sihanoukville)
  • S. N. C. (Sihanoukville)
  • Sihanoukville SEZ 1 (Sihanoukville)
  • Sihanoukville Port (Sihanoukville)
  • Steung Hav (Sihanoukville)
  • Sihanoukville SEZ 2 (Sihanoukville)
  • N. L. C. (Svay Rieng)
  • Tai Seng Bavet (Svay Rieng)
  • D&M Bavet (Svay Rieng)
  • Manhattan Svay Reing (Svay Reing)
  • Pacific SEZ (Svay Rieng)
  • Neang Kok Koh Kong (Koh Kong)
  • Suoy Chheng (Koh Kong)
  • Oknha Mong (Koh Kong)
  • Kiri Sakor Koh Kong (Koh Kong)
  • Goldfame Pak Shun (Kandal)
  • Suvannaphum Investment (Kandal)
  • Doung Chhiv Phnom Den (Takeo)
  • Kampot SEZ (Kampot)
  • Thary Kampong Cham (Kampong Cham)
  • Poipet O’Neang (Banteay Meanchey)
  • Phnom Penh SEZ (Phnom Penh)

Odkazy

Reference
  1. World Economic Outlook Database, October 2019 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (anglicky)
  3. Development and Its Discontent 12. dubna 2013 New York Times [cit. 2020-10-21]. Dostupné online (anglicky)
  4. GDP (current US$) - Cambodia, data.worldbank.org. World Bank. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online (anglicky)
  5. Weggel, Oskar (leden 2006). "Cambodia in 2005: Year of Reassurance". Asian Survey. 46 (1): 158. [cit. 2020-10-21]. doi:10.1525/as.2006.46.1.155. (anglicky)
  6. Gronholt-Pedersen, Jacob (26. září 2012). "Cambodia Aims for Offshore Production Next Year". The Wall Street Journal. [cit. 2013-02-11]. Dostupné online (anglicky)
  7. "Background Notes: Cambodia, January 1996". Bureau of East Asian and Pacific Affairs U.S. Department of State - Economy. [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Chheang, Vannarith (září 2008). "The Political Economy of Tourism in Cambodia". Asia Pacific Journal of Tourism Research. 13 (3): 281–297. doi:10.1080/10941660802280414. (anglicky)
  9. Yonn, Royel. "The effects of Cambodia economy on ASEAN economic moving forward." Journal of Management, Economics, and Industrial Organization 1.2 (2017): 1-16.
  10. Lee, Joosung J. (May–June 2011). "An Outlook for Cambodia's Garment Industry in the Post-Safeguard Policy Era". Asian Survey. 51 (3): 559–580. doi:10.1525/as.2011.51.3.559
  11. Chheang, Vannarith (September 2008). "The Political Economy of Tourism in Cambodia". Asia Pacific Journal of Tourism Research. 13 (3): 282. doi:10.1080/10941660802280414
  12. Un, Kheang (January 2012). "A Thin Veneer of Change". Asian Survey. 52 (1): 202–209. doi:10.1525/as.2012.52.1.202 (anglicky)
  13. Lee, Joosung J . (May–June 2011). "An Outlook for Cambodia's Garment Industry in the Post-Safeguard Policy Era". Asian Survey. 51 (3): 570. doi:10.1525/as.2011.51.3.559 (anglicky)
  14. Cambodia Textile and RMG Sector Profile. Textile Focus [online]. 2019 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  15. A sector too big to fail? The Phnom Penh Post [online]. 2018 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  16. Fast Facts about Cambodia’s Agriculture Sector. U.S. Embassy in Cambodia [online]. 2020 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  17. CHANDLER a OVERTON. Cambodia. Encyclopædia Britannica [online]. 2019, , Agriculture, forestry, and fishing [cit. 2020-10-16].Dostupné online (anglicky)
  18. ECONOMIC OUTLOOK FOR SOUTHEAST ASIA, CHINA AND INDIA 2019: TOWARDS SMART URBAN TRANSPORTATION. OECD [online]. 2018 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  19. Total natural resources rents (% of GDP) - Cambodia. The World Bank [online]. 2018 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  20. Cambodia: Mining, Minerals and Fuel Resources. AZO Mining [online]. 2012 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online (anglicky)
  21. "Special Economic Zones". opendevelopmentcambodia.net. Open Development Cambodia [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2016 na Wayback Machine (anglicky)
  22. "Special Economic Zones in Cambodia". Department of Customs and Excise of Cambodia. Government of Cambodia [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné online[nedostupný zdroj] (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.