Krkonošské muzeum Vrchlabí
Krkonošské muzeum Vrchlabí (KMV) je muzejní instituce, sídlící v krkonošském městě Vrchlabí. Jeho zřizovatelem je Správa Krkonošského národního parku, hlavní budovou je objekt bývalého konventu augustiniánského kláštera (od října 2017 uzavřen kvůli rozsáhlé rekonstrukci), menší expozice jsou umístěny v historické zástavbě.
Krkonošské muzeum Vrchlabí | |
---|---|
Klášter augustiniánů, sídlo muzea ve Vrchlabí | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Vrchlabí |
Adresa | Husova 213 |
Zakladatel | Viktor von Cypers-Landrecy |
Založeno | 1883 |
Uzavřeno | 2017 (částečně) |
Původní účel budovy | konvent Řádu obutých augustiniánů |
Další budovy | historické loubené domy (Krkonošská 222 až 224) |
Zeměpisné souřadnice | 50°37′44″ s. š., 15°36′19,58″ v. d. |
Poznámky | |
Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Základem muzejních sbírek byla knihovna, založená roku 1881. Samotné muzeum v této převážně německy mluvící části Krkonoš bylo založeno v roce 1883 jako Riesengebirgsmuseum, tj. muzeum rakouského (později německého) krkonošského spolku se sídlem ve Vrchlabí. Prvním kustodem muzea byl zvolen správce knihovny, vynikající botanik a zoolog Viktor von Cypers-Landrecy. Po shromáždění řady exponátů byly první sbírkové fondy otevřeny pro veřejnost v budově bývalého městského špitálu, a to spolu s knihovnou a obrazovou galerií.
Bývalé nemocniční prostory ale rychle rostoucímu sbírkovému fondu, ať už expozičnímu nebo archivnímu, za několik let přestaly stačit. Spoluzakladatel muzea dr. Karel Schneider o situaci jednal s úřady, nakonec byla zvolena varianta využití části budov místní komunity řeholníků Řádu obutých augustiniánů: ti sice protestovali proti jednostranně vynucenému aktu, ale poté, co byl páter Johann Fischer zatčen Gestapem, zbaven svěcení a poslán na východní frontu, byl do Vrchlabí převelen nový páter Siegfried Back a ten již nátlaku ustoupil. Roku 1941 tak nalezly muzejní sbírky důstojné a reprezentativní prostory v celém prvním patře augustiniánského kláštera, kde zůstaly i po skončení druhé světové války. Roku 1945 byly spolkové sbírky zestátněny a jejich národním správcem se stal vlastivědný pracovník a redaktor Emil Flégl.
V roce 1950 došlo v rámci Akce K k internování zbylé komunity vrchlabských augustiniánů (pokud nebyli „odsunuti“ již dříve) a zbytek konventu, tj. obytné a hospodářské prostory v přízemí a suterénu, připadly státu. Po převedení budovy na muzeum začala několikaletá adaptace nových místností, přitom však byla zničena velká část původní barokní výzdoby i mobiliáře. Muzeum v nové podobě se pro veřejnost otevřelo v roce 1958: byly zde expozice národopisu, cechů a řemesel, uměleckého průmyslu, ručního tkalcovství, lidového umění, krkonošské přírody, Horské služby a turistiky, dobovou samozřejmostí byla expozice dějin dělnického hnutí a KSČ, své místo nalezla také obrazárna Krkonoš. Roku 1966 přešlo KMV pod Správu KRNAP a vznikla také expozice Krkonošského národního parku.
Vzhledem k provozním podmínkám a postupujícímu chátrání bývalého konventu bylo muzeum roku 1967 uzavřeno – posledním impulsem byla stavební havárie poté,co ze střechy kostela sjela na střechu konventu masa sněhu a prorazila jeho střechu i strop. Rekonstrukce budov byla sice důkladná, ale značně zdlouhavá. Jeden z dodavatelů dokonce v době podzimních dešťů opustil budovu s rozebranou střešní krytinou a došlo k poškození sbírek zatékající vodou. Až v roce 1978 byl zprovozněn první funkční celek: pracovny, knihovna a laboratoře v prvním patře. V roce 1980 byly zprovozněny moderní depozitáře v podkroví konventu.
Teprve v roce 1984 došlo i na nejvíce očekávanou část: výstavní prostory v přízemí a suterénu, který byl důkladně odvlhčen. V budově kláštera tak byly dne 28. 4. 1984 otevřeny pro veřejnost expozice, které se staly jedním z největších turistických magnetů východních Čech a za více než 33 let provozu je navštívilo více než 1 milion zájemců:
- „Kámen a život“: moderně pojatá audiovizuální expozice se nalézala na ploše téměř 1.000 m² v celkem 14 místnostech a byla vhodná zejména pro návštěvníky s dětmi. Zdůrazňovala jedinečnost a nenahraditelnost přírody Krkonoš v evropském i světovém měřítku a zaobírala se i obecnými přírodními zákonitostmi, od vysvětlení hlavních dějů v horské přírodě po sérii význačných ukázek krkonošských ekosystémů. Kromě vitrín, výstavek, fotografií a projekcí byly součástí expozice i ukázky živé přírody – akvárium s modelem horského potoka, doupného stromu nebo terária, obsahující místní rostliny a živočichy od bezobratlých po ptáky. Pro tuto expozici byla doporučena skupinová prohlídka s průvodcem, základní program trval 100 minut.
- „Člověk a hory“: historie osídlování Krkonoš zaujímala křížovou chodbu konventu a sledovala působení člověka na přírodu od 13. do 19. století, v části „Život lidu krkonošského“ až do II. světové války. Tematicky a prostorově začínala výstava kolonizací podhůří, následovalo pronikání člověka za lesním i nerostným bohatstvím hor, rozvoj hutnictví, sklářství, horského zemědělství a turistiky, souběžně s tím byl sledován i rozvoj racionálního hospodářství, přírodovědectví a samozřejmě se nezapomínalo ani na Krakonoše, legendárního ducha a pána hor. Výstavu symbolicky uzavírala futurologická pohlednice Sněžky (proděravělé železničním tunelem a spoutané horskou silnicí), která už počátkem 20. století přesvědčivě předjímala bezohledný rozvoj cestovního ruchu.
Téměř čtvrtstoletí trvající opravy klášterního komplexu vyvrcholily dokončením rekonstrukce přilehlého kostela sv. Augustina v roce 1990. Hned v následujícím roce byl v souvislosti s církevními restitucemi klášter vrácen augustiniánskému řádu, ten jej však nehodlal využívat a prodal jej dosavadnímu uživateli, tj. Správě KRNAP.
Mezitím také pod KMV přibyl soubor tří štítových domů na Krkonošské ulici, které byly rekonstruovány v letech 1976–80 a v letech 2009–10 doplněny o repliku čtvrtého domu s hrázděným štítem.
Současnost
Klášterní část muzea je nyní nepřístupná, jeho brány se návštěvníkům naposledy před rekonstrukcí otevřely dne 8. 10. 2017. Následně byly sbírky deponovány a administrativní protsotry přestěhovány tak, aby mohla začít nová rozsáhlá rekonstrukce celého areálu. Na rok 2021 je plánováno znovuotevření coby Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – záměrem je dostat KMV mezi nejlepší a nejnavštěvovanější expozice v Evropě. Nová expozice má mimo jiné dokumentovat příběh Krkonoš s ohledem na soužití člověka s jedinečnou přírodou.
V bývalé klášterní zahradě se od roku 1997 nachází útulek pro poraněná divoká zvířata, jehož provozovatelem je také Správa KRNAP.
V historických domcích sídlí tyto expozice:
- národopisné expozice „Z tvorby krkonošského lidu“ a „Z dějin města Vrchlabí“ (čp. 224)
- informační centrum Správy KRNAP (čp. 223)
- „otevřený depozitář dokladů tradiční truhlářské a textilní výroby“ (čp. 222a)
- dočasné tematické výstavy (čp. 222)
Odkazy
Související články
- Klášter augustiniánů (Vrchlabí) – budova, ve které muzeum sídlí
- Správa Krkonošského národního parku – zřizovatel muzea
- Krkonošské muzeum Jilemnice – spřízněná instituce téhož zřizovatele
- Památník zapadlých vlastenců – spřízněná instituce téhož zřizovatele
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krkonošské muzeum Vrchlabí na Wikimedia Commons
- Oficiální internetové stránky pro část „Klášter“
- Oficiální internetové stránky pro část „Čtyři historické domky“
- Historické Vrchlabí: Klášter sv. Augustina
- Virtualtravel.cz: Krkonošské muzeum