Eduard Lichnovský z Voštic

Kníže Eduard Maria Lichnovský z Voštic (německy Eduard Maria Fürst von Lichnowsky, 19. září 1789, Vídeň - 1. ledna 1845, Mnichov) byl česko-rakouský šlechtic, třetí kníže z rodu Lichnovských z Voštic. Působil jako historik a publicista.

Eduard Maria Lichnovský
Narození19. září 1789
Vídeň
Úmrtí1. ledna 1845 (ve věku 55 let)
Mnichov
Alma materUniverzita v Göttingenu
Povoláníhistorik
ChoťEleonora Zichyová
DětiAntonie Lichnowská z Voštic
Karel Maria Lichnovský z Voštic
Felix Lichnovský z Voštic
Robert Lichnovský z Voštic
Othenio Lichnovský
RodičeKarel Alois Lichnovský z Voštic a Marie Kristýna z Thun-Hohensteinu
RodLichnovští z Voštic
PříbuzníJan Karel z Khevenhüller-Metsche, Leontina z Khevenhüller-Metsch a Zikmund Maria z Khevenhüller-Metsche (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Narodil se jako syn knížete Karla Aloise z českoslezského šlechtického rodu Lichnovských z Voštic a jeho manželky hraběnky Kristiany Thunové. Studoval v Göttingenu a Lipsku.

24. května 1813, v den nevěstiných 18. narozenin, se 23letý Eduard oženil s hraběnkou Eleonore Zichyovou. Manželé měli 7 dětí:

  • Felix (1814 - 1848) - kníže Lichnovský, německý politik, svobodný, bezdětný;
  • Adelheid Marie (1815 -?) - manželka hraběte Ladislava Radvanyiho;
  • Leokádie (1816 - 1873) - manželka hraběte Adolfa Wichai de Loos a Hedervara;
  • Antonie (1818 - 1870) - manželka 5. knížete Richarda Khevenhüllera, měla šest dětí;
  • Karel 1819 - 1901) - kníže Lichnovský, politik, byl ženatý s princeznou Marií z Croÿ, měli tři děti;
  • Robert (1822 - 1879);
  • Ottenio (1826 - 1887).

Po smrti svého otce v roce 1814 se stal třetím knížetem Lichnovským a převzal rodové dědictví, včetně panství Kreuzenort. Na svých statcích mimo jiné zavedl v hospodaření nové racionálnější metody chovu ovcí.

Literární práce

Kníže Lichnovský kromě toho působil jako beletrista a vědecký autor. Od roku 1817 publikoval žurnál „Denkmale der Baukunst und Bildnerei des Mittelalters in dem österreichischen Kaiserthum“ (Památky architektury a sochařství středověku v Rakouském císařství). Svazky obsahovaly texty, které napsal, a ilustrace známých umělců. Série skončila po čtvrtém díle, vydaném v roce 1824, který také již neobsahoval žádný text. Lichnovský také pracoval jako překladatel děl francouzského duchovního autora Félicitého de Lamennais. V tisku se však objevil jen jeden svazek. V roce 1821 vydal tragédii pod názvem „Roderich. "

Jeho Historie rodu Habsburků (Geschichte des Hauses Habsburg) měla trvalejší význam. Impuls k jejímu sepsání prý přišel od kancléře Klemense Václava z Metternichu. V letech 1836 až 1844 se objevilo osm svazků. Mezi ně patřila doba od Rudolfa I. po Fridricha III. tedy léta 1218 až 1493. Již tehdy se dílo setkalo s kritikou. Dnes je to neaktuální. Stále však má určitý význam, zejména kvůli příloze ke zdrojům a regestě dokumentů. Tyto díly však pocházely z velké části od zaměstnance Ernsta von Birka.

Po roce 1842 se jeho zdravotní stav zhoršil a zůstal dlouho v Římě, poté se přestěhoval do Mnichova. V roce 1844 se léčil v letovisku Bad Gastein[1] a 1. ledna roku 1845 zemřel v Mnichově.

Dílo (výběr)

  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 1, Wien 1836 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3D7OEBAAAAYAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 2, Wien 1837 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3D9WIPAAAAQAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 3, Wien 1838 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DXqBOAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 4, Wien 1839 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DoqIAAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 5, Wien 1841 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DuJoAAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 6, Wien 1842 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DOaFOAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 7, Wien 1843 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DzaUAAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).
  • Geschichte des Hauses Habsburg. Band 8, Wien 1844 (digitalizováno, http://vorlage_digitalisat.test/1%3D~GB%3DuKFOAAAAcAAJ~IA%3D~MDZ%3D%0A~SZ%3D~doppelseitig%3D~LT%3D~PUR%3D).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard von Lichnowsky na německé Wikipedii.

  1. Franz von Krones: Lichnowski, Eduard Maria Fürst v. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Band 18, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, стр. 533. Šablona:Ref-de

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Lichnowsky, Eduard Maria Fürst von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 71–74 (digitalizováno).
  • Franz von Krones: Lichnowski, Eduard Maria Fürst v. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 18, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, S. 533.
  • Popp: Lichnowsky, Eduard Maria Fürst von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 183.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.