Eduard Kasparides

Narodil se v obci Křenov u Moravské Třebové v rodině barvíře Martina Kasparidese a jeho ženy Františky roz. Sequnzové.[1] Eduard byl nejmladší z pěti dětí, nejstarším bratrem byl Vojtěch (1846), dále pak bratr Peregrin a sestra Amália (1851) a ještě bratr Arnulf (1853). Lásku k malování zdědil po svém strýci a i jeho nejstarší bratr Vladimír rád a obstojně maloval. Základní školu studoval v Poličce a zde se i připravoval na další studium na gymnáziu v Moravské Třebové. Studium však nedokončil a na čas se vrátil do rodného domu.

V roce 1875 odešel do Vídně, kde absolvoval několik přípravných kurzů a záhy byl přijat na malířskou akademii. Zde studoval v letech 1876-1884, půldruhého roku u profesora Ch. Gripenkerla[3], poté u profesora K. Wurzingera[4] a kresby aktů u prof. R. Blaase[5]. Rovněž se školil v ateliéru figurální malby, který vedl prof. J.V. Trenkwald. Během prázdnin roku 1880 restauroval fresky od malíře J.T. Suppera v křenovském kostele sv. Jana Křtitele.

V roce 1883 krátce pobýval v Mnichově a následně se vrátil zpět do Vídně, kde trvale žil a tvořil svá díla. Na začátku devadesátých let se dostal do finanční tísně, odjel do Petrohradu a portrétoval mladou ruskou carevnu Alexandru. V Rusku namaloval také další portréty a poté se vrátil nazpět do Vídně. Roku 1894 se stal členem Společenství výtvarných umělců Rakouska, za zásluhy byl jmenován rytířem řádu císaře Františka Josefa 1. a v letech 1900-1905 byl členem spolku „Hagenbund“. V průběhu 1. světové války Eduard Kasparides vážně onemocněl a během ozdravného pobytu v lázních Bad Gleichenberg v polovině měsíce července roku 1926 podlehl srdečnímu záchvatu a zemřel[2]. V poslední vůli odkázal svá díla rakouské státní galerii, městu Vídni a domu umělců - Künstlerhaus.

Eduard Kasparides vykonal několik studijních cest po Německu, Švédsku a Itálii, pracoval v Rusku a procestoval celé Rakousko a pobýval i ve Středomoří. Během svého života byl za své dílo několikrát oceněn, rovněž byl vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa a jeho jméno bylo umístěno ve vestibulu vídeňského Künstlerhausu.

• Orffeus a Eurydika (1896)
• Kristus s upracovanými a obtíženými (1899)
• Protržená hráz po bouři (kolem 1908), za obraz obdržel medaili arcivévody Karla Ludvíka[6]
• Teplý říjnový večer (kolem 1912)
• Pronásledování Krista císařem Neronem
• Heustadlwasser (kolem 1900)

• Muzeum města Brna
  • Mýtina (1903)[7]
  • Krajina s řekou za měsíční noci[8]
  • Magdaléna u Kristovy mrtvoly (kolem 1899)[9]

Umělcovy obrazy se nacházejí v mnoha galeriích po celé Evropě a jsou k vidění i ve významných muzejních sbírkách ve Vídni, Brně, Bratislavě a rovněž se nacházejí v Moravské Třebové a Křenově.

• 
  Mladý pár v kostýmech, olej na plátně (kolem 1926)
• 
  Polonahá žena (1917)
• 
  Portrét dámy (kolem 1910)
• 
  Portrét Ion Movilă, olej na plátně
• 
  Milenci (kolem 1910)
• 
  Autoportrét
• 
  Eduard Kasparides, Kajícná Marie Magdaléna v jeskyni, olej na plátně (1890)
• 
  Lovecký zámeček Mürzsteg, letní sídlo spolkového prezidenta, olej na lepence (kolem 1920)
• 
  Pobřežní krajina (kolem 1900)
• 
  Pohled na zasněžený Garmisch-Partenkirchen s Alpspitze a Zugspitze, olej na plátně (kolem 1926)
• 
  Dubrovník za svitu měsíce, olej na plátně (1915)
• 
  Podzimní park (kolem 1920)