Duna (román)

Duna (v originále Dune, 1965) je nejznámější román amerického spisovatele Franka Herberta, vyprávějící o vesmírném Impériu a pouštní planetě Arrakis, zvané Duna, na níž se nachází melanž, vzácné koření, prodlužující lidský život a poskytující jeho uživateli mimořádné psychické schopnosti. Jedná se o kultovní dílo světové science fiction, které vyhrálo prestižní ceny Nebula a Hugo.

Duna
AutorFrank Herbert
Původní názevDune
ZeměSpojené státy americké
Jazykamerická angličtina
Žánrsoft science fiction, epika, politický thriller, psychologický thriller, konspirační fikce, planetary romance, social science fiction, science fiction, dobrodružná fikce, filozofická fikce a thriller
OceněníCena Nebula za nejlepší novelu (1965)
Cena Hugo za nejlepší román (1966)
Seiun Award for Best Translated Novel (1974)
VydavatelChilton Company
Datum vydání1. prosince 1965
Předchozí a následující díl
Předehra k Duně: Corrinové Spasitel Duny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek planety Arrakis

Duna se dočkala dalších pěti dílů, práci na dalším pokračování zastavila smrt spisovatele v r. 1986. V současnosti v díle pokračuje Herbertův syn Brian spolu se známým spisovatelem sci-fi Kevinem J. Andersonem.

Román Duna byl třikrát zfilmován, poprvé v r. 1984 Davidem Lynchem, podruhé v r. 2000 Johnem Harrisonem. Druhé zpracování se natáčelo na Barrandově jako televizní seriál a objevila se v něm celá řada českých herců. Třetí zpracování má na svědomí Denis Villeneuve - režisér science fiction filmů jako Příchozí nebo pokračování filmu Ridleyho Scotta, Blade Runner 2049. Vydání filmu bylo původně naplánováno na konec roku 2020, ale bylo zpožděno pandemií covidu-19. Film měl premiéru následující rok na 78. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách 3. září 2021, před jeho mezinárodní premiérou 15. září 2021.

Příběh

Děj románu se odehrává v daleké budoucnosti, asi 21 000 let od 20 stol., avšak je počítán ve zvláštním kalendáři. Na počátku tedy vstupujeme do roku 10 191, kdy lidé opustili planetu Zemi a vytvořili galaktické Impérium. Impériu vládne padišáh imperátor Shaddam Corrino IV. a spolu s ním ovládají vesmír vznešené velkorody. Nejvzácnější látkou ve vesmíru je melanž, koření, které prodlužuje lidský život, zlepšuje zdraví a poskytuje uživateli zvláštní psychické schopnosti. Melanž se nachází jen na pouštní planetě Arrakis, kde je v drsných podmínkách nesmírně obtížně sbírána v poušti. Jediný, kdo dokáže trvale přežít v hluboké poušti, jsou domorodí obyvatelé fremeni, náboženští poutníci, kteří na planetu uprchli před mnoha generacemi.

Melanž je využívána navigátory Kosmické gildy, která má monopol na vesmírnou dopravu a využívá oranžový plyn z koncentrovaného koření k tomu, aby navigátoři mohli „ohýbat prostor“, najít bezpečnou cestu v nadsvětelných rychlostech a dopravovat se tak mezi hvězdnými systémy.

Koření rovněž potřebuje mocné Sesterstvo Bene Gesserit, které kříží genové linie lidí za účelem vypěstování Kwisatze Haderacha, vesmírného nadčlověka, jehož pomocí by Sesterstvo mohlo ovládnout Impérium. Na koření jsou závislé i miliardy obyvatel Impéria, protože koření je vysoce návyková droga.

Imperátor se obává vlivu mocného velkorodu Atreidů a tak využije jejich úhlavních nepřátel, rodu Harkonnenů, ke lsti. Vévodovi Letu Atreidovi je svěřena správa nad planetou Arrakis a tedy i těžba vzácného koření. Ve chvíli, kdy je vévoda zrazen, na planetu udeří armády Harkonnenů a sardaukarů, fanatických imperiálních legií. Vévoda je zabit a Atreidové poraženi, avšak vévodův syn Paul a jeho matka Jessica uprchnou do pouště. Fremeni se jich ujmou, neboť v Paulovi vidí svého proroka. Paul a jeho matka, benegesseritská sestra, naučí fremeny tajuplnému způsobu boje a pod Paulovým vedením po čase zastaví harkonnenskou těžbu koření na Arrakis. Pobouřený imperátor se tedy vydává na Arrakis, aby nepokoje urovnal a potrestal zákeřného barona Vladimira Harkonnena. Paul mezitím podstoupí zkoušku předávkování nejčistší kořennou esencí a odhalí, že on je Kwisatz Haderach. Během písečné bouře fremeni zaútočí na hlavní město Arrakén a poté za použití zakázaných atomových zbraní rozpoutají bitvu s imperiálními legiemi. Ty jsou ale brzy poraženy, baron Harkonnen je zabit a imperátor padne do zajetí. Paul se stává imperátorem a založí svůj vlastní kult jako božího proroka.

Česká vydání

Román vyšel v češtině již několikrát: v roce letech 1988 v nakladatelství Svoboda (edice Omnia), s doslovem Ondřeje Neffa,[1] a v letech 1999, 2006, 2013, 2014, 2016 v nakladatelství Baronet.[2][3][4][5][6]

Reference

  1. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Svoboda, 1988. ISBN 80-205-0001-4.
  2. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Baronet, 1999. ISBN 80-7214-183-X.
  3. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Baronet, 2006. ISBN 80-7214-941-5.
  4. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Baronet, 2013. ISBN 978-80-7384-656-5.
  5. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Baronet, 2014. ISBN 978-80-269-0063-4.
  6. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha: Baronet, 2016. ISBN 978-80-269-0517-2.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.