Český underground
Pod označením český underground se rozumí neoficiální kulturní proud (subkultura), který se jasněji vydělil v době normalizace v sedmdesátých letech 20. století. Jeho představitelé byli spojeni zásadou tvořit zcela svobodně a neuzavírat žádné kompromisy s režimem a jeho kulturními institucemi.
Charakteristika
V 50. letech se underground realizuje v literární tvorbě (Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, Bohumil Hrabal). V 60. letech přibývají výtvarné, hudební a jiné aktivity a performance. V 70. letech se členové a sympatizanti undergroundu stávají terčem policejní a soudní perzekuce. Perzekuce skupiny The Plastic People of the Universe se stala jedním z podnětů k založení Charty 77 a vedla také k tomu, že se intelektuály přezíraná undergroundová scéna převážně dělnické mládeže stala známější i mezi „prominentním disentem“.[1]
| „ | Underground není vázán na určitý umělecký směr nebo styl, přestože například v hudbě se projevuje převážně rockovou formou. Underground je duchovní pozice intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to hnutí, které pracuje převážně s uměleckými prostředky, ale jehož představitelé si uvědomují, že umění není a nemá být konečným cílem snažení umělců. [...] Underground vytvářejí lidé, kteří pochopili, že uvnitř legality se nedá nic změnit, a kteří ani neusilují do legality vstoupit. […] Stručně řečeno, underground je aktivita umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro establishment, a kteří v této nepřijatelnosti nejsou trpní a pasivní, ale snaží se svým dílem a svým postojem o destrukci establishmentu. | “ |
| — Ivan Martin Jirous[2] | ||
K oblíbeným výrazovým prostředkům patřila nadsázka, humor, groteska, ironie, parodie, happening.[1]
Události
- První festival druhé kultury – 1. září 1974 v Postupicích[3]
- Zpráva o třetím českém hudebním obrození Ivana Jirouse z roku 1975, neoficiální programové prohlášení českého undergroundu[4]
- Druhý festival druhé kultury – 1976 v Bojanovicích, opožděná oslava svatby Jirouse a Juliány[5]
- Třetí festival druhé kultury – říjen 1977 na Hrádečku u Václava Havla[6]
- Čtvrtý festival druhé kultury (29. 12. 1978) v Nové Vísce u Kadaně.[1]
Zástupci
- Bohumil Hrabal, 1914–1997, spisovatel (později ale připustil publikaci svých cenzurovaných textů...)
- Egon Bondy, 1930–2007, spisovatel, filosof, básník
- Ivo Vodseďálek, * 1931, básník, výtvarník
- Karel Nepraš, 1932–2002, sochař a grafik
- Václav Havel, 1936–2011, dramatik, disident
- Milan Knížák, * 1940, sochař a performer
- Eugen Brikcius, * 1942, spisovatel a výtvarník
- Svatopluk Karásek, * 1942, evangelický duchovní, písničkář
- Vratislav Brabenec, * 1943, hudebník a básník
- Ivan Martin Jirous, 1944–2011, spisovatel, básník, výtvarný kritik, považovaný za vůdčího ducha českého undergroundu
- Fanda Pánek, * 1949, básník
- Quido Machulka, 1950–1996, básník a spisovatel
- Milan Hlavsa, 1951–2001, hudebník
- Pavel Zajíček, * 1951, básník a výtvarník
- Josef Vondruška, * 1952, básník
- Jan Pelc, * 1957, spisovatel
- J. H. Krchovský, * 1960, básník
- Vít Kremlička, * 1962, básník
- Jáchym Topol, * 1962, spisovatel
- Luděk Marks, * 1963, básník
- Petr Placák, * 1964, spisovatel
- Libor Krejcar, básník, výtvarník, hudebník
- Filip Topol, 1965–2013, zpěvák, pianista, skladatel a textař kapely Psí vojáci.
Hudební skupiny
- The Primitives Group
- The Plastic People of the Universe
- DG 307
- Aktual
- Bimbas Band
- Psí Vojáci
- Eliášovy ohně
Další skupiny
- Skupina Šmidrové vznikla v polovině 50. let, založili ji studenti AVU a AMU: malíř Bedřich Dlouhý, sochaři Karel Nepraš, Jan Koblasa a skladatel Rudolf Komorous. Spojovala je záliba v mystifikaci a groteskním humoru.
- Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu vznikla na počátku 60. let ve staroměstské hospodě U křižovníků. Původně ji tvořili Karel Nepraš a Jan Steklík. Věnovali se především instalacím a objektům.
- Hrabalova společnost (Hrabalova Sorbonna), hospodská přístolní společnost intelektuálů, výtvarníků, umělců scházející se především v pražské hospodě U Zlatého tygra.
- Společnost Zlatá Praha, hospodská přístolní společnost intelektuálů, umělců a přátel vzniklá v 60. letech 20. století v malostanské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici a scházející se dodnes. Čestným prezidentem se stal spisovatel Bohumil Hrabal, dalším známým členem je fotograf Jaroslav Kučera a Pavel Dungl.
- Spolek Pohodlí, hospodská přístolní společnost vzniklá v 60. letech v malostranské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici v Praze.
- Spolek Karla Hynka Máchy, hospodská přístolní společnost vzniklá v 60. letech v malostranské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici v Praze.
Časopisy:
Vycházely většinou samizdatem.
Odkazy
Reference
- Alternativní kultura : Příběh české společnosti 1945-1989. Praha: Lidové noviny, 2001. 610 s. ISBN 80-7106-449-1. S. 166–193 aj.
- JIROUS, Ivan Martin. Zpráva o třetím českém hudebním obrození. In: ŠULC, Jan. Pravdivý příběh Plastic People. Praha: Torst, 2008. ISBN 978-80-7215-355-8.
- Postupice si připomněly zásah StB proti Plastic People – článek na České noviny.cz
- Martin Pilař: O různých možnostech pohybu českým undergroundem in Britské listy. 24. listopad 1998
- The Plastic People of the Universe. Texty. 2. vyd. Praha: Maťa, 2001. ISBN 80-7287-029-7. S. 20.
- Životopis Václava Havla. 1977 – 1988 Charta 77 a VONS – na stránkách Knihovny Václava Havla
Literatura
- PILAŘ, Martin. Underground : (kapitoly o českém literárním undergroundu). Brno: Host, 1999. 177 s. ISBN 80-86055-67-1.
- VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll? : hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989. Praha: Academia, 2010. 639 s. ISBN 978-80-200-1870-0.
- BITRICH, Tomáš, a kol. Alternativní kultura : příběh české společnosti 1945–1989. Příprava vydání Josef Alan. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 610 s. ISBN 80-7106-449-1.
Externí odkazy
- Vědci budou zkoumat český underground
- Underground neboli druhá kultura skolavpohode.cz (přístupné po registraci), jiná verze
- Underground aneb Kapitoly o českém literárním undergroundu – Martin Pilař
- O různých možnostech pohybu českým undergroundem Martin Pilař, Ostravská univerzita, blisty.cz
- Martin C. Putna: Mnoho zemí v podzemí (Několik úvah o undergroundu a křesťanství)
- Ivan Martin Jirous: Zpráva o třetím českém hudebním obrození (únor 1975)
- Martin Machovec: Motivy „apokalypsy“ jakožto významný stavební prvek undergroundové literatury doby „normalizace“ (přístupné po registraci)
- Historie českého undergroundu
- Ivan Martin Jirous – Pravdivý příběh Plastic People (mp3)
- Mgr. Radim Herčík – Poezie autorů třetí vlny českého undergroundu – diplomová práce
- 1976 – Proces se skupinou Plastic people
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.