Drogový kartel

Od poloviny 70. let do poloviny 90. let byl nejvýznamnějším kartelem Medellínský kartel z města Medellín, který založil Pablo Escobar. Medellínský kartel v době své největší slávy – přibližně okolo roku 1990 – ovládal téměř celou trasu s kokainem z Peru a Bolívie do Kolumbie, odkud zboží putovalo dále do světa a Spojených států.[11] Jeho velkou konkurencí byl tzv. Calijský kartel, podle města Cali, jehož lídři byli zatčeni v roce 1995. Po Escobarově smrti v roce 1993 se do popředí kokainového obchodu dostal Diego Murillo Bejarano (znám jako „Don Berna“), jehož policie zatkla a vydala do USA roku 2008.[11]

Kolumbijské kartely se po Escobarově smrti staly více fragmentovanými organizacemi, které více než okázalost a přehnané násilí upřednostňují anonymitu.[11]

Při převozu kokainu do USA spolupracují s mexickými kartely[1] nebo využívají transport přes Tichý oceán. Escobarův Medellínský kartel v minulosti využíval dopravu přes Karibik, kterou už ale americké úřady podchytily.[11]

Zakladatelem prvního mexického kartelu tzv. Guadalajarského, se stal v roce 1980 Miguel Ángel Félix Gallardo, který byl často přezdíván jako El Padrino nebo zakladatel. Gallardo byl původním povoláním agent Justiční Federální Policie, poté začal obchodovat s marihuanou a po dohodě s Kolumbijci nakonec s kokainem. Félix byl zatčen 8. dubna 1989.

V 90. letech se mezi přední kartely v Mexiku řadily Golfský kartel, kartel Juaréz, Sonora nebo kartel Tijuana.[12] Tato čtveřice kontrolovala drtivou většinu výroby, dopravy a distribuce heroinu, kokainu a marihuany v Mexiku a v západní části USA.[12] Trhu s pervitinem (metamfetamin) v té době dominovala organizace Amezqua.[12]

V roce 2019 se mezi mocné zločinné drogové řadí kartel Sinaloa (severozápadní Mexiko), kartel Jalisco (západní Mexiko a region Tierra Caliente), Los Zetas (severovýchodní Mexiko) a stále činný Golfský kartel (také severovýchodní Mexiko).[13]

Při převozu kokainu do USA spolupracují s kolumbijskými kartely.[1]

Myanmar (neboli Barma) patří v roce 2019 mezi největší producenty metamfetaminu (pervitinu) na světě.[14] Podle OSN dosahuje barmská produkce metamfetaminu a dalších syntetických drog hodnoty několika desítek miliard amerických dolarů ročně.[14] Tato produkce se soustřeďuje zejména v oblasti Šanského státu na východě země. Odtud zboží míří přes přísně střežené hranice Thajska do různých koutů světa včetně Austrálie, Japonska a Jižní Koreje. Pašeráci při přepravě přes thajskou hranici využívají i moderních technologií jako jsou např. drony.[14] Metamfetaminová produkce v Myanmaru se navýšila také v důsledku kampaně ČLR proti výrobcům metamfetaminu v jižní Číně v letech 2013 a 2014.[15]

Na severu země se drogové gangy zaměřily na produkci ketaminu, léčiva, případně rekreační drogy, která má oproti metamfetaminu jiné požadavky na výrobu.[15]

Čínské zločinecké organizace nazývané triády jsou také zapojeny do drogového byznysu. Kanadská provincie Britská Kolumbie, ve které leží město Vancouver, čelí v době let 2017–2019 pašování čínských narkotik (např. fentanyl) z provincie Kuang-tung. Při praní špinavých peněz využívají zdejších kasin a trhu s nemovitostmi.[16] Čínské triády obchodují také s latinskoamerickými kartely v oblasti pašování, včetně pašování narkotik, a obchodu s lidmi.[16]

Italská mafie měla zkušenosti s obchodem s drogami už ve 40. letech 20. století, ale až na pomezí 70. a 80. let markantně vzrostl jeho význam, především pro sicilskou Cosa Nostru.[17] Italské mafie se zaměřovaly na dovoz morfinu, jeho zpracovávání a následný vývoz už v podobě heroinu.[17]

Albánské gangy jako např. Hellbanianz si získaly výsostné postavení v oblasti drogového obchodu ve Spojeném království.[18] Zaměřují se na kokain a jejich reputace spolehlivých partnerů jim pomohla navázat vztahy s italskými mafiemi jako je 'Ndrangheta, obchodují ale též přímo s drogovými kartely v Kolumbii. Albánské gangy získaly kontrolu nad trhem v Londýně, naopak přístavní město Liverpool drží jejich konkurence.[18]