Drnecký potok

Za počátek Drneckého potoka lze považovat občasnou vodoteč na planině severně od vesnice Drnek, kde se říká „Pod Drnkem“.[1]. Ta, jak je pro okraje opukové plošiny Džbánu charakteristické, náhle přechází v hluboce zaříznutou lesnatou rokli, kde už vyvěrající voda dává toku stálý charakter. Další, o něco kratší zdrojnice se přidávají z pravé strany, z bočních roklí východně od Drnku. Nedaleko pod tímto soutokem se na potoce nalézá jediná bezejmenná nádrž o rozloze zhruba 0,27 ha. Potok plyne takřka přímo východním směrem mimo sídla, údolím, které se postupně rozšiřuje a mění charakter z lesnatého na polní. Po levé straně je údolí odděleno od obce Řisuty táhlým návrším Skalky (místo dalekého rozhledu směrem ku Slanému) a na této straně se, o něco dále k Přelíci, vyskytuje místo, zvané Ke dvěma kamenům (podle dvojice kamenů nejasného původu, někdy považovaných za prehistorické menhiry). Jiné návrší po pravé straně odděluje údolí Drneckého potoka od obce Ledce a bývalých lázní Šternberk. Před Přelící údolí v letech 1904 až 1932 protínala soukromá úzkorozchodná (700mm) železnice Slaný – Smečno – Kačice, zbudovaná pro potřeby smečenského velkostatku Clam-Martiniců (z tělesa trati se podnes místy dochovaly jen náspy a zářezy a hrstka propustků a mostek[2] přes potok). Obcí Přelíc Drnecký potok protéká po severní straně, načež na jejím východním okraji zleva ústí do Šternberského potoka.

Vyjma výše popsaných zdrojnic nemá Drnecký potok žádné přítoky.