Domácí kuchařka (Rettigová)

Domácí kuchařka byla poprvé vydána roku 1826 nakladatelstvím Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové.[2] Nešlo přitom o první českou kuchařskou knihu, na rozdíl od svých předchůdkyň byla ale kuchařka Rettigové určena lidovějším vrstvám, byla psána srozumitelně a jídla v ní uvedená nebyla nepřiměřeně náročná na přípravu a dostupnost surovin.[3] Důležitým kladem byl také fakt, že kuchařka byla psána českým jazykem.[1] Ve výsledku se stala natolik populární, že od té doby vyšla v několika desítkách edicí.[4]

Rettigová ve své kuchařce položila základ členění receptů pro budoucí publikace tohoto žánru.[5] Recepty byly tematicky řazeny do kapitol od polévek přes hlavní jídla až k salátům a moučníkům. V původním vydání bylo uvedeno přes 700 receptů.[2]
Kromě receptů samotných obsahovala kniha i instrukce, jak sestavit jídla pro běžné stolování či slavnostní tabuli[6] a také obecnější doporučení, jak se starat o kuchyni a jak zacházet se surovinami.[7]

Myšlenky a postupy prezentované Rettigovou se v průběhu historie staly kromě uznání také cílem kritiky. Například literární vědec Arne Novák považoval autorčino zaujetí gastronomií za příliš nízké z hlediska vzletných cílů národního obrození. Z pohledu modernějších kritiků může zase vadit obecné vyznění díla Rettigové, z něhož vyplývá, že ideálem směřování ženy je dokonale udržovaná domácnost a péče o muže jako hlavu rodiny.[3]