Bobrová

Bobrová je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku a založil ji pravděpodobně jeden z prvních kolonizátorů zdejší oblasti Přibyslav z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan založil roku 1252 žďárský klášter cisterciáků a tomuto klášteru věnoval i desátky z Bobrové. Bobrová byla zřejmě již tehdy osadou roztroušenou po obou stranách říčky Bobrůvky. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška. Její druhý manžel Hrabiš ze Švábenic se psal později „z Bobrové“ a v Bobrové sídlil. Její první manžel Smil z Lichtenburka daroval roku 1262 tuto část osady (Dolní Bobrovou) žďárskému klášteru,[3] zbývající část (Horní Bobrová) zůstala v majetku dědiců Přibyslava z Křižanova.

Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou Jan z Pernštejna. Vilém a Vratislav z Pernštejna postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část Křižanova. Roku 1757 se poddaní v Dolní Bobrové vzbouřili kvůli sporu o užívání pozemků a 15 z nich bylo roku 1759 uvězněno ve žďárském klášteře, v roce 1760 byl rychtář a devět poddaných vsazeno do žaláře na Špilberku. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na pět částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí radešínského zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.

V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní hejtmanství a sídlil zde jeden ze tří soudních okresů, do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce 1950 vznikla obec Bobrová.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4] V letech 2006–2010 působila jako starostka Jaroslava Straková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdeňka Smažilová.

• Mateřská škola Bobrová
• Základní škola Bobrová

V současné době žije v Bobrové asi 960 obyvatel. Pracovních příležitostí obec nenabízí mnoho, a tak velká část obyvatel za prací dojíždí na Dolní Rožínku, do Žďáru nad Sázavou či do Nového Města na Moravě. Tírna lnu, která byla postavena roku 1885, je již několik let mimo provoz a rozsáhlé prostory tak zůstávají nevyužity. Zemědělské družstvo se proměnilo v 1. bobrovskou a.s. V Bobrové se daří zejména menším firmám – např. čalounictví Jaroslava Prokopa a bobrovské truhlárně.

Největší událostí posledních let je přístavba školy a dokončení plynofikace obce. Posledním ekologickým dluhem tak zůstane jen stavba čističky odpadních vod. Ze spolků je nejvýznamnější činnost TJ Sokol Bobrová, mysliveckého sdružení a sboru dobrovolných hasičů Tato sdružení se kromě své hlavní činnosti také každoročně starají o naplnění plesové sezony.

• Miroslav Donutil, herec Národního divadla v Praze, který se do Bobrové již desítky let jezdí rekreovat v letních měsících
• Div. gen. Alois Kubita, CBE (25. 1. 1892 Horní Bobrová – 19. 7. 1954), osobnost druhého československého zahraničního odboje, měl významný podíl při jednáních vedoucích ke vzniku čs. letectva v rámci RAF ve Velké Británii
• Oldřich Pokorný (6. 3. 1909 Horní Bobrová – 31. 3. 1942 Osvětim), profesor reálného gymnázia v Třebíči, člen odbojové organizace České obce sokolské v Třebíči, po jejím odhalení byl nacisty umučen v Osvětimi, připomíná ho pamětní deska na rodném domě v Bobrové a na památníku obětem nacismu na Moravském náměstí v Třebíči
• Antonín Smažil (22. 11. 1923 Bobrová – 5. 10. 2011 Bratislava), akademický malíř, v letech 1944–1949 studoval na UMPRUM v Praze u Karla Svolinského a u profesorů Cyrila Boudy a Martina Salcmana na Univerzitě Karlově a u profesora Karla Lidického. Od roku 1970 působil na VPA KG v Bratislavě jako docent na Katedře kultury a umění. Žil v Bratislavě.
• Antonín Straka (27. 3. 1834 Dolní Bobrová – ???), starosta Dolní Bobrové, v letech 1861–1868 poslanec Moravského zemského sněmu

Obec v minulosti vešla mimo jiné ve známost údajným výskytem záhadných jevů, které bývají někdy popisovány, jako projev tzv. poltergeista (samovolný pohyb předmětů, samovzněcování předmětů, vybuchování skleněných a porcelánových předmětů, poruchy elektrických instalací atd.). A to od počátku března 2006 v domě č. p. 262, kde v té době žili manželé Rudolf a Zdena Svobodovi se dvěma dětmi, dívkou a třináctiletým chlapcem.

K některým záhadným jevům údajně došlo za přítomnosti množství svědků, například dobrovolných hasičů, kteří dům po dva týdny hlídali. Jevy údajně vyvrcholily v noci z 22. na 23. března 2006 kolem druhé hodiny v noci, přičemž události měly pokračovat i za přítomnosti množství přivolaných svědků (dobrovolných hasičů a sousedů) až do rozednění a v menší intenzitě až do 27. března.^[zdroj?] I přes údajnou přítomnost velkého množství svědků však nejsou dostupné žádné fotografické ani jiné věrohodné důkazy.

Znovu se případ dostal do zájmu některých sdělovacích prostředků poté, co k podobným jevům mělo dojít o tři roky později ve Strašicích na Rokycansku. Jevy na obou místech nebyly dosud plně objasněny.

Reportáž o bobrovských jevech byla vysílána na televizi Nova koncem března 2006 ve zprávách, podrobněji se jimi zabývala reportáž Jiřího Pánka v pořadu Střepiny 2. dubna 2006. Ani v tomto případě nejsou dostupné ověřitelné důkazy. Místní lidé vesměs odmítají o události mluvit a i pan Svoboda odmítá jakoukoliv publicitu; v domě zůstal bydlet sám, manželka brzy zemřela a obě děti se odstěhovaly do Žďáru.[6][7][8]

Doc. RNDr. Čeněk Zlatník, předseda Klubu českých skeptiků, pro televizi Nova sdělil své vysvětlení, k němuž došel, aniž by se případem podrobněji zabýval: „Vysvětluju si to tím, že si lidé dělají dobrý den, chtějí se zviditelnit, něco nainscenují, recese…“[8]

J. X. Doležal apeloval na tehdejšího předsedu Učené společnosti Jiřího Grygara a na fyzikální ústavy prostřednictvím článku v časopise Reflex, aby jev v Bobrové zdokumentovali, a konstatoval, že „vědci jej zjevně nemají zájem objasnit“.[8]

• Horní Bobrová
• 
  fara
• 
  stará škola
• 
  hostinec Trakalka
• 
  zastavení křížové cesty
• 
  pomník padlým

• Dolní Bobrová
• 
  náves
• 
  kostel sv. Markéty
• 
  hostinec na návsi
• 
  mateřská školka a knihovna
• 
  pomník padlým