Přibyslav z Křižanova

Přesný původ ani erb Přibyslava z Křižanova není znám, ale jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza Miroslava Plačka. Otcem Přibyslava byl snad Petr z Křižanova, jenž je v letech 1204–1214 uváděn jako kastelán v Čáslavi. Petrovým bratrem byl Zbyslav z Bratčic, v letech 1211–1213 kastelán v Kladsku. Zbyslavovým synem byl Jan z Polné, který kolonizoval pohraničí Čech a Moravy. Tato teorie je však často založena na nepřímých důkazech. Snad tedy patřil do rozrodu Markvarticů, jako páni z Lemberka (viz Havel z Lemberka a jeho žena sv. Zdislava, dcera Přibyslava z Křižanova a jeho ženy Sibyly).

V kostele svatého Prokopa ve Žďáru nad Sázavou lze vidět fiktivně vytvořený romantický (alianční) čtvrcený „erb“ Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibyly (v 1. a 4. poli vlaštovka a ve 2. a 3. poli břevno). Velmi připomíná původní čtvrcený erb hrabat Gallasů (v 1. a 4. poli orlice, ve 2. a 3. poli s břevno), který je součástí znaku Clam-Gallasů, jimž zámek Žďár na přelomu 19. a 20. století patřil a mohl tak být inspirací pro vznik zmíněného štítu v kostele.

Se svou ženou Sibylou, kterou si vzal kolem roku 1220, podporoval církev a zejména kláštery, které pomáhal zakládat. Byl blízký důvěrník krále Václava I., brněnský kastelán v letech 1239-40 a královský purkrabí na hradech Veveří v roce 1238 a Obřany. Za své služby mu daroval král zejména na Moravě a Českomoravské vrchovině velké pozemky. Na těchto pozemcích poté zakládal osady a vesnice. Po své smrti roku 1251 byl pohřben v ambitu brněnského minoritského kláštera.[1]