Dichlorfenylfosfin
Dichlorfenylfosfin je organická sloučenina se vzorcem C6H5PCl2. Používá se na přípravu fosfinů.
| Dichlorfenylfosfin | |
|---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | dichlorid fenylfosforitý |
| Sumární vzorec | C6H5PCl2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 644-97-3 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 211-425-8 |
| PubChem | 12573 |
| SMILES | ClP(Cl)c1ccccc1 |
| InChI | 1S/C6H5Cl2P/c7-9(8)6-4-2-1-3-5-6/h1-5H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 178,98 g/mol |
| Teplota tání | −51 °C (222 K)[1] |
| Teplota varu | 225 °C (498 K)[1] |
| Hustota | 1,356 g/cm3 (20 °C)[1] |
| Index lomu | 1,5958[1] |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
rozpustný v benzenu a sirouhlíku[1] |
| Povrchové napětí | 25 mN/m (20 °C)[1] |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −3400 kJ/mol[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS06  GHS07 | |
| H-věty | H290 H301 H302 H314 H318 H335[1] |
| P-věty | P234 P260 P261 P264 P270 P271 P280 P301+310 P301+312 P330+331 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P310 P312 P321 P330 P363 P390 P403+233 P404 P405 P501[1] |
| Teplota vzplanutí | 101 °C (374 K)[1] |
| Teplota vznícení | 159 °C (432 K)[1] |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dichlorfenylfosfin může být zakoupen nebo připraven elektrofilní substitucí benzenu chloridem fosforitým, přičemž jako katalyzátor slouží chlorid hlinitý.[2][3]
Tato sloučenina je meziproduktem přípravy dalších látek, jako například dimethylfenylfosfinu:
- C6H5PCl2 + 2 CH3MgI → C6H5P(CH3)2 + 2 MgICl
V McCormackově reakci reaguje dichlorfenylfosfin s dieny za vzniku chlorfosfoleniových iontů.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dichlorophenylphosphine na anglické Wikipedii.
- https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/12573
- B. Buchner; L. B. Lockhart. Phenyldichlorophosphine.Chybí název periodika! 1951. DOI 10.15227/orgsyn.031.0088.
- Robert Engel; JaimeLee Iolani Cohen. Synthesis of Carbon–Phosphorus Bonds. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 0-8493-1617-0.
- W. B. McCormack. 3-Methyl-1-Phenylphospholene oxide. Organic Syntheses. 1963. DOI 10.15227/orgsyn.043.0073.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.