Deimos (měsíc)

Deimos objevil 11. srpna 1877 Asaph Hall, pouhých šest dní před objevem druhého měsíce Marsu, Phobosu.[1] Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Je zajímavé, že existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.

Předpověď měsíce Phobos byla založena na dostupných znalostech 17. století, že Venuše nemá žádný měsíc, Země má jeden a Jupiter čtyři. Z této posloupnosti se vyvozovalo, že Mars musí mít měsíce dva a že se mezi Marsem a Jupiterem ukrývá ještě jedna planeta se třemi měsíci.[2] Z toho důvodu se pravděpodobně dostala dvojice měsíců i do knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty z roku 1726 popisující objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa.[2]

Přechod Deimosu přes Slunce pozorovaný z vozítka Opportunity z povrchu Marsu

Měsíc Deimos velmi nepravidelného tvaru je s největší pravděpodobností zachycenou planetkou, pocházející z oblasti hlavního pásu planetek. Zachycena byla zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch působených Jupiterem a samotným Marsem. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál.

Na základě spektroskopických měření se podobá planetkám typu C, jejichž složení se blíží uhlíkatým chondritům, čemuž nasvědčuje i nízká hustota objektu. Dá se očekávat, že bude obsahovat značné množství uhlíku a uhlíkatých (organických) látek. Na rozdíl od Phobu však zřejmě nemá ve svém tělese větší množství vodního ledu. Vzhledem k jeho chemickému složení je však impaktní teorie jeho vzniku méně pravděpodobná.

Deimos nemá žádnou detekovatelnou atmosféru.

Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem, takže jeho povrch je značně hladký. Na povrchu Deimosu je velká nepravidelná prohlubeň o průměru kolem 10 km, která je buď pozůstatkem velkého impaktu, nebo naopak stopou po vzniku tohoto měsíce splynutím dvou menších těles. Dva největší krátery, jediné dosud pojmenované, oba o průměru max. 3 km, nesou jména Swift[3] (viz odstavec „Deimos v literatuře“) a Voltaire.[4]

Na základě rozhodnutí IAU byly útvary na Deimu pojmenovány po spisovatelích.

Při pohledu z Deimosu by Mars vyhlížel tisíckrát větší a čtyřistakrát jasnější než úplněk pozemského Měsíce při pozorování ze Země.

Oběh Phobosu a Deimosu kolem Marsu (měřítko zachováno)

Naopak Deimos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 82,7°) má zdánlivý průměr jen 2,5 obloukové minuty, tedy pouhému oku by připadal jako pomalu se pohybující hvězda. Již v malém dalekohledu by však bylo možno pozorovat jeho fáze. Při „úplňku“ září srovnatelně s planetou Venuší, v „první“ nebo „poslední čtvrti“ je jeho hvězdná velikost srovnatelná s hvězdou Vega. Vzhledem k tomu, že obíhá Mars pomaleji, než je rychlost rotace Marsu kolem osy, vychází na východě a zapadá na západě. Při pozorování na rovníku je doba mezi východem a západem Deimu přibližně 2,7 dne.

První snímky tohoto měsíce z blízka pořídily v roce 1977 sondy Viking 1 a Viking 2. Družicová část první z nich se přiblížila k tomuto měsíci až na 50 km, přičemž získala snímky s rozlišením až 3 m. Z gravitačního působení měsíců Marsu na oběžné dráhy sond byly stanoveny poměrně přesně jejich hmotnosti (s relativní chybou kolem 7 %).

Deimos byl pojmenován podle Deima, jednoho ze synů boha války Área (Marta) a Afrodity (Venuše). On a jeho bratr Phobos společně stále doprovázeli svého otce boha války. Jména obou měsíců navrhl Henry Madan (1838–1901) z Etonu, podle citátu z XV. knihy eposu Ilias, kde bůh války povolává Strach (Phobos) a Hrůzu (Deimos). Podle jiných mytologických pověstí byli Deimos a Phobos koně, zapřažení do Areova válečného vozu.

Deimos na snímku sondy Viking 1

• Anglický spisovatel Jonathan Swift ve svých Guliverových cestách popisuje objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa. Swiftův satirický román vyšel poprvé v roce 1726, tedy půldruhého století před skutečným objevem Phobu a Deimu a žádný tehdejší hvězdářský dalekohled nebyl dostatečně výkonný, aby mohl skutečné měsíce odhalit.[5][6]
• Český spisovatel sci-fi J. M. Troska v prvním dílu trilogie Zápas s nebem (první vydání 1940) popisuje let svých hrdinů k průzkumu Deimu.
• Přistání pilotované expedice na Deimu popisuje Kim Stanley Robinson v románu Green Mars (Zelený Mars, první angl. vydání v r. 1993).
• Deimos je zmíněn v povídce „Marťanský styl“ spisovatele Isaaca Asimova.[7]
• Ve vědeckofantastickém americkém seriálu Expanze (The Expanse) z roku 2015 je Deimos zničen fiktivními Spojenými národy v rámci odvetného úderu proti obyvatelům Marsu.