Dafne Schippersová

Na Halovém MS 2012 v Istanbulu zaběhla v úvodním rozběhu závodu na 60 metrů osmý nejrychlejší čas (7,28 s) a postoupila do semifinále.[5] V něm se zlepšila o další tři setiny sekundy, do finálového kola však tento čas nestačil. Na evropském šampionátu v Helsinkách naopak postoupila do finále běhu na 200 metrů z prvního místa (22,70 s). Ve finále již podobný čas nezopakovala a s výkonem 23,53 s se umístila na 5. místě.[6] Medaili nakonec získala ze štafety na 4 × 100 metrů. Nizozemky ve složení Kadene Vassellová, Dafne Schippersová, Eva Lubbersová a Jamile Samuelová vylepšily národní rekord na 42,80 s a nestačily pouze na Němky, které byly o 29 setin rychlejší.[7]

Ve stejné sestavě dokázaly vylepšit nizozemský rekord také na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v rozběhu zaznamenaly čas 42,45 s. Ve finále skončily na 6. místě (42,70 s). Na olympiádě byla pro Dafne Schippersovou hlavní disciplína sedmiboj. Na konci května si vylepšila na vícebojařském mítinku v rakouském Götzisu osobní rekord na 6 360 bodů. Na olympijském stadionu v Londýně nasbírala dohromady 6 324 bodů a skončila na 12. místě z celkových 32 závodnic, které sedmiboj dokončily.[8] Nejlepšího výsledku dosáhla v běhu na 200 metrů, kde získala společně s Jessicou Ennisovou 1 096 bodů (22,83 s).

V roce 2013 na halovém evropském šampionátu v Göteborgu skončila pátá ve finále běhu na 60 metrů (7,14 s). Na ME do 23 let ve finském Tampere vybojovala časem 11,13 s zlatou medaili v běhu na 100 metrů. Uspěla také ve skoku do dálky, kde si vytvořila výkonem 659 cm osobní rekord a na stupních vítězů obdržela bronz.

Bartoletta, Schippersová a Okparaebová v semifinále 60metrového běhu na HMS 2014 v Sopotech

Počínaje touto sezónou se pro ni hlavní disciplínou místo víceboje stal sprint. Na Mistrovství světa v Pekingu si v semifinále běhu na 100 metrů vytvořila nový osobní rekord 10,83 s, ve finále získala stříbrnou medailí, když si o další dvě setiny osobní rekord vylepšila. Ještě většího úspěchu dosáhla na dvojnásobné trati. Zde zvítězila v novém osobní i evropském rekordu časem 21,63 s. [9]

Na Evropském šampionátu v Amsterdamu se stala mistryní Evropy v běhu na 100 metrů časem 10,90 s. Na olympiádě v Rio de Janeiro vybojovala stříbrnou medaili v běhu na 200 metrů.

Na světovém šampionátu v Londýně zvítězila v běhu na 200 metrů, na poloviční trati získala bronzovou medaili.

Při svém prvním finálovém startu na evropském šampionátu v Berlíně vybojovala v běhu na 100 metrů bronzovou medaili, v běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4 × 100 metrů získala stříbrnou medaili.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dafne Schippersová na Wikimedia Commons
• Dafne Schippersová na stránkách IAAF (anglicky)
• Profil na Tilastopaja.eu (anglicky)
• Osobní webové stránky (nizozemsky)
• Dafne Schippersová v databázi Olympedia (anglicky)