Kalendářní měsíc
Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozen od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Průměrně
- Průměr nepřestupného roku = 30,41666… (30,4167) = 30 dní 10 hodin
- Průměr přestupného roku = 30,5 = 30 dní 12 hodin
- Průměr v juliánském kalendáři = 30,4375 = 30 dní 10 hodin 30 minut
- Průměr v gregoriánském kalendáři = 30,436875 = 30 dní 10 hodin 29 minut 6 sekund
Měsíce v gregoriánském kalendáři
Měsíce v jiných kalendářích
Lunární kalendáře mají měsíce, které se řídí měsíčními fázemi, příkladem jsou měsíce islámského kalendáře. Totéž platí pro měsíce lunisolárního kalendáře jako je židovský kalendář, kde se navíc v přestupném roce přidává 13. měsíc, který slouží k vyrovnání délky lunárního a tropického roku podobně jako přestupný den. Etiopie má 13. měsíc každý rok.[1]
Etymologie českých názvů měsíců
| název | etymologie[2][3] |
|---|---|
| leden | od slova led |
| únor | od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody, případně rozmrzlá země se noří do bláta) |
| březen | od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy) |
| duben | od slova dub (měsíc, kdy raší duby) |
| květen | od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj. Slovo květen se poprvé objevilo v Jungmannově překladu Ataly z roku 1805 jako poetismus a překlad za fr. lune des fleurs[4], ale rychle se vžilo. Na Jungmanna zajisté působilo polské slovo kwiecień („duben“). |
| červen | 1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červec (hmyz, ze kterého se vyrábělo barvivo) |
| červenec | dříve byl rozlišován červen první a druhý (malý a velký) – z prvního se stal červen a z druhého červenec |
| srpen | 1. od slova sirpsti = zráti, protože v tuto dobu zraje obilí. 2. od slova srp |
| září | ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje; pravděpodobně označuje začátek říje (existuje paralela záčerven a červen) |
| říjen | odvozeno od jelení říje |
| listopad | odvozeno od padání listí |
| prosinec | 1. ze staročeského prosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeského siný (tzn. modravý, šedivý); výklad od slova prase (čas zabijaček) je chybný |
Označování dne v měsíci
Den v měsíci se v češtině označuje řadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“), nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozici podmětu nebo předmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce, a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“). Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se dle typografických pravidel mají psát mezery, ale v praxi se často vynechávají. V tabulkových a databázových výstupech se často používají formáty v opačném pořadí (např. 2000–08–15) usnadňují řazení (tzv. třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se případně doplňují nulami na dvojciferný formát. V USA je běžný zápis v pořadí měsíc, den měsíce a rok (např. 08–15–2000), ale v angličtině se obecně používají různé způsoby zápisu.
Reference
- https://www.bbc.com/news/world-africa-57443424 - Ethiopia: The country where a year lasts 13 months
- Názvy měsíců v roce. Plzeň [online]. 2008-02-22 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (česky)
- KEBRLE, Vojtěch. Česká jména měsíců, jejich význam a původ, Naše řeč 23, 1939
- Archivovaná kopie. www.ac-nice.fr [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-22.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu měsíc na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo měsíc ve Wikislovníku
