Džugderdemidín Gurragčá

Džugderdemidín Gurragčá (mongolsky Жүгдэрдэмидийн Гүррагчаа) (* 5. prosince 1947 na samotě Rašang[1] v somonu Curvan – Bulak v Bulganském ajmaku), kosmonaut z Mongolska z programu Interkosmos, letěl v roce 1981 na lodi Sojuz 39.

Džugderdemidín Gurragčá je mongolské jméno, v němž Džugderdemidín je patronymum a Gurragčá je rodné jméno. Osoba je řazena podle rodného jména.
Džugderdemidín Gurragčá
Kosmonaut Interkosmos
Státní příslušnostMongolsko Mongolsko
Datum narození5. prosince 1947 (74 let)
Místo narozeníRašang v somonu Curvan – Bulak Mongolsko
Čas ve vesmíru7d 20h 42m
Kosmonaut od1978
MiseSojuz 39
Znaky misí
Kosmonaut do1981
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí a výcvik

Jeho rodina po generace byli pastýři ovcí a koní, s jurtou kočující v dolině Bulganského ajmaku. Od svých tří let jej otec učil jezdit na koni a v sedmi letech vyhrál poprvé dostihy. V maličké vesničce, která nebyla na mapách, dokončil čtyři třídy základní školy a pak pokračoval na desetiletce města Gulgab. Pak si podal žádost na vysokou zemědělskou školu do hlavního města Mongolska Ulánbátaru a v roce 1966 zde zahájil studium. Po dvou letech jej přerušil, byl povolán do armády kvůli napětí na čínsko-mongolských hranicích jako radista. Po třech letech dostal nabídku dokončit studia v Sovětském svazu. Po návratu s titulem inženýra pracoval jako elektromechanik vrtulníků. Roku 1973 pokračoval ve studiu v SSSR na Vojenské letecké inženýrské akademii Žukovského v Moskvě, úspěšně ji ukončil roku 1977. Oženil se. V roce 1978 se přestěhoval do Hvězdného městečka a podrobil se nejdříve výběru, pak i výcviku. Spolu s ním i mongolský náhradník, inženýr energetik Majdaržavin Ganzorig.[2]

Let do vesmíru

Letěl pouze jednou, ve dvoučlenné posádce spolu s velitelem lodě Sojuz 39 Vladimírem Džanibekovem. Spojili se s orbitální stanicí Saljut 6, kde strávili několik dní připravenými úkoly včetně přínosných pro Mongolsko, například experiment Biosféra k podrobnému snímkování Mongolska. Po 188 hodinách ve vesmíru v pořádku přistáli na území Kazašské SSR. Stal se 101 kosmonautem Země. Po svém letu ze střediska kosmonautů odešel, v armádě zůstal a stal se z něj generálmajor.

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Interkosmonauti, s. 364.
  2. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Osmá mezinárodní, s. 148.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.