Kazašská sovětská socialistická republika

Kazašská sovětská socialistická republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), zkráceně Kazašská SSR, byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR). S rozlohou 2 717 300 čtverečních kilometrů byla druhým největším státem Sovětského svazu po Ruské sovětské federativní socialistické republice (RSFSR). Hlavním městem byla Alma-Ata (dnes nazývaná Almaty). Nyní je to nezávislý stát Kazachstán ve Střední Asii. Během její existence byla republika vedena Komunistickou stranou kazašské SSR. Kazašská SSR, původně od roku 1924 ruskou autonomní republikou, byla sovětskou svazovou republikou ustavena v roce 1936. Nezávislost získal Kazachstán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Kazašská sovětská socialistická republika (česky)
Казахская Советская Социалистическая Республика (rusky)
Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (kazašsky)
←  1936–1991  →

vlajka
znak
Hymna: Hymna Kazašské sovětské socialistické republiky
geografie
rozloha:
2 717 300 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
16 711 900
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Kazašská autonomní sovětská socialistická republika
 následující:
Kazachstán

Historie

Kazašská sovětská socialistická republika byla založena 26. srpna 1920. Zpočátku byla součástí Ruska a byla nazývána Kyrgyzská ASSR (Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika), 15. - 19. dubna roku 1925 byla přejmenována. Během 50. a 60. let sem byli nuceně přestěhováni občané jiných zemí Sovětského svazu. Příliv imigrantů, většinou Rusů, způsobil početní převahu nad původním kazašským obyvatelstvem. Používání kazašského jazyka zřetelně pokleslo, avšak po vyhlášení nezávislosti se začala používanost jazyka opět zvedat. Mimo kazašské a ruské obyvatelstvo republika zahrnuje také Ukrajince, Němce, Židy, Bělorusy, Korejce a mnoho dalších. Němci v době vyhlášení nezávislosti tvořili okolo 8 % populace, což je největší koncentrace Němců v celém Sovětském Svazu. Po vyhlášení nezávislosti mnozí z těchto přistěhovalců emigrovali. 10. prosince 1991 Kazašská SSR byla přejmenována na Republiku Kazachstán a 6 dní nato se stala plně nezávislou.

Obyvatelstvo

Při sčítání obyvatel v roce 1897, což bylo první sčítání obyvatel v celém regionu, představovali Kazaši 81,7 % z celkového počtu obyvatelstva (3 392 751 obyvatel) na území dnešního Kazachstánu. Ruské obyvatelstvo v zemi čítalo 454 402 obyvatel (10,95 %). Bylo zde také 79 573 Ukrajinců (1,91 %), 55 984 Tatarů (1,34 %), 55 815 Ujgurů (1,34 %), 29 564 Uzbeků (0,7 %), 46 934 Řeků (0,29 %), 11 911 Moldavanů (0,28 %), 4 888 Dunginců (0,11 %), 2 883 Turkmenů, 2 613 Němců, 2 528 Baškirů, 1 651 Židů a 1 254 Poláků.

Etnické složení obyvatelstva Kazachstánu (sčítání obyvatel)[1]
Národnost 1959 % 1970 % 1979 % 1989 % 1999 %
Kazaši 30,0 32,6 36,0 40,1 53,4
Rusové 42,7 42,4 40,8 37,4 29,9
Ukrajinci 8,2 7,2 6,1 5,4 3,7
Bělorusové 1,2 1,5 1,2 1,1 0,8
Němci 7,1 6,6 6,1 5,8 2,4
Tataři 2,1 2,2 2,1 2,0 1,7
Uzbeci 1,5 1,7 1,8 2,0 2,5
Ujguři 0,6 0,9 1,0 1,1 1,4
Korejci 0,8 0,6 0,6 0,6 0,7

Administrativní dělení
Kazašská SSR v roce 1959

Obyvatelstvo 1. ledna 1987.

čregionsprávní střediskorozlohapočet obyvatel
1Akťubinská oblastAkťubinsk298 700 km²720 000
2Almatinská oblastAlma-Ata105 100 km²2 032 000
3Východokazašská oblastUsť-Kamenogorsk97 300 km²935 000
4Gurevská oblastGurev113 400 km²403 000
5Žambylská oblastDžambul144 200 km²1 016 000
6Džezkazganská oblastDžezkazgan313 400 km²477 000
7Karagandská oblastKaraganda117 900 km²1 368 000
8Kyzylordská oblastKyzyl-Orda228 100 km²625 000
9Kokčetavská oblastKokčetav78 100 km²652 000
10Kostanajská oblastKostanaj114 500 km²1 043 000
11Mangystauská oblastŠevčenko165 100 km²327 000
12Pavlodarská oblastPavlodar127 500 km²934 000
13Severokazašská oblastPetropavlovsk44 300 km²606 000
14Semipalatinská oblastSemipalatinsk179 600 km²816 000
15Taldy-Kurganská oblastTaldy-Kurgan118 500 km²709 000
16Targajská oblastArkalyk111 900 km²322 000
17Uralská oblastUralsk151 200 km²620 000
18Celinogradská oblastCelinograd92 100 km²859 000
19Šymkentská oblastŠymkent116 300 km²1 780 000

Reference
  1. www.ohchr.org [online]. [cit. 2014-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.