Dům středního Polabí

Dům středního Polabí je místní dobová forma lidové architektury, typická pro poměrně velké území na rozhraní východních, středních a severních Čech.[1]

Lokalizace

Zástavbu tohoto typu lze najít v oblasti vymezené přibližně Prahou ze západu, Semily na severu a Litomyšlí na východě. Jedná se o regiony Mělnicko, Boleslavsko, Turnovsko, Kouřimsko, Poděbradsko, Nymbursko, Jičínsko, Čáslavsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Pardubicko, Hradecko a Chrudimsko.[2]

Charakteristické znaky

Přestože se jednalo o domy v nejbohatších (etnicky) českých zemědělských oblastech[2], zástavba je typicky přízemní[1] a patrové budovy jsou spíše výjimkou.[2] Dům byl obvykle roubený, se sedlovou střechou, s předsazenou lomenicí, bohatě zdobenou zejména klasovitým skládáním prken, a u starších staveb ve vrcholu štítu s kabřincem[3], případně s polovalbičkou nebo makovičkou.[1] V konstrukci roubení se mnohdy uplatňovaly trhanice, někdy byly domy omítané hliněnou omazávkou (tzv. v kožichu). Trojdílné dispoziční uspořádání domu bylo zpravidla komorového typu, tj. světnice, síň a komora (chlév byl obvykle samostatnou budovou, případně měl v téže budově samostatný vchod).[1] Dům byl zpravidla orientován štítem do veřejného prostoru a v čelní fasádě měl dvojici oken, často sdružených.[2] V hospodářské části tato dobová forma někdy tvořila patro, a to zbudováním sýpky nebo komory nad přízemním chlévem.[3]

Stavby této dobové formy jsou doloženy od 16. až do 2. poloviny 18. století, kdy je postupně začaly vytlačovat stavby zděné, případně z vepřovic.[3]

Architektonické varianty

Lze rozlišit dvě základní varianty domu středního Polabí:[2]

Dům bez podsíně

Domů tohoto typu se do současnosti dochovalo poměrně málo, a to většinou s velmi jednoduše členěnými nebo jen svisle bedněnými lomenicemi. Jedná se například o:[2]

  • Nepolisy čp. 13
  • Luková 1
  • Kosice čp. 5
  • Kosičky čp. 40
  • Kosičky čp. 79
  • Zachrašťany čp. 48
  • Barchůvek čp. 50
  • Šaplava čp. 14
  • Libeň čp. 4
  • Nové Smrkovice, náves
  • Nové Smrkovice čp. 2
  • Nové Smrkovice čp. 8
  • Chmelovice čp. 5
  • Ohnišťany čp. 61
  • Ohnišťany čp. 62
  • Ohnišťany čp. 138 (rok 2014, později zdemolováno)
  • Chlumec nad Cidlinou, Říční 76

Příklady starších roubených domů bez podsíně, které byly později obezděny nebo nově vyzděny:

  • Pamětník čp. 35
  • Sekeřice čp. 3
  • Stará voda čp. 43 (vpravo)

Dům s podsíní

Polabský dům s podsíní se vyskytoval na území středního a východočeského Polabí, dosud je několik staveb zachováno především na Nymbursku. Zajímavé je, že podsíně se vyskytovaly především u malých usedlostí.[2]

Zatímco v městské zástavbě sloužila podsíň typicky pro nabídku zboží a jako krytá komunikace podél domovních průčelí, ve vesnické zástavbě plnila zřejmě funkci dobře osvětleného a zároveň chráněného prostoru pro drobné práce (světnice mívala pouze malá okna a neposkytovala tak dostatek světla). Prostor byl ovšem využitelný jen v průběhu teplé části roku, čímž lze vysvětlit jeho uplatnění právě v klimaticky příznivém Polabí.[2]

Zachovalou ukázkou tohoto typu domu je dům čp. 38 v Hlušičkách. Roubený dům je zvenčí omítnut. Předsunutý štít je vynesen na prodloužených trámech věnce domu a samotné loubí podsíně máš spíš dekorativní charakter.[2]

Kovárna ve Starém Bydžově, rovněž s podsíní, byla postavená z trhanic a zbořená roku 1969. Její kopie je dnes postavena v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.[2]

Podobně chalupa s podsíní, která stála původně v Oskořínku čp. 65 na Nymbursku, byla v roce 2012 přesunuta do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.[4]

  • Hlušičky čp. 38
  • Kovárna ze Starého Bydžova v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Reference
  1. NEŠPOROVÁ, Kristina. Diplomová práce: Regionální typologie roubených staveb na území ČR. Brno: Lesnická a dřevařská fakulta MU, 2017.
  2. KUČA, Karel. Chlumecko a Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-0-X.
  3. FROLEC, Václav. Lidová architektura : encyklopedie. Praha: [s.n.] ISBN 978-80-247-1204-8.
  4. chalupa z Oskořínku - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.