Dům středního Polabí
Dům středního Polabí je místní dobová forma lidové architektury, typická pro poměrně velké území na rozhraní východních, středních a severních Čech.[1]
Lokalizace
Zástavbu tohoto typu lze najít v oblasti vymezené přibližně Prahou ze západu, Semily na severu a Litomyšlí na východě. Jedná se o regiony Mělnicko, Boleslavsko, Turnovsko, Kouřimsko, Poděbradsko, Nymbursko, Jičínsko, Čáslavsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Pardubicko, Hradecko a Chrudimsko.[2]
Charakteristické znaky
Přestože se jednalo o domy v nejbohatších (etnicky) českých zemědělských oblastech[2], zástavba je typicky přízemní[1] a patrové budovy jsou spíše výjimkou.[2] Dům byl obvykle roubený, se sedlovou střechou, s předsazenou lomenicí, bohatě zdobenou zejména klasovitým skládáním prken, a u starších staveb ve vrcholu štítu s kabřincem[3], případně s polovalbičkou nebo makovičkou.[1] V konstrukci roubení se mnohdy uplatňovaly trhanice, někdy byly domy omítané hliněnou omazávkou (tzv. v kožichu). Trojdílné dispoziční uspořádání domu bylo zpravidla komorového typu, tj. světnice, síň a komora (chlév byl obvykle samostatnou budovou, případně měl v téže budově samostatný vchod).[1] Dům byl zpravidla orientován štítem do veřejného prostoru a v čelní fasádě měl dvojici oken, často sdružených.[2] V hospodářské části tato dobová forma někdy tvořila patro, a to zbudováním sýpky nebo komory nad přízemním chlévem.[3]
Stavby této dobové formy jsou doloženy od 16. až do 2. poloviny 18. století, kdy je postupně začaly vytlačovat stavby zděné, případně z vepřovic.[3]
Architektonické varianty
Lze rozlišit dvě základní varianty domu středního Polabí:[2]
Dům bez podsíně
Domů tohoto typu se do současnosti dochovalo poměrně málo, a to většinou s velmi jednoduše členěnými nebo jen svisle bedněnými lomenicemi. Jedná se například o:[2]
- Venkovský dům čp. 13 v Nepolisech
- Roubené stavení čp. 1 v Lukové má zvalbený štít
- Dům čp. 5 v Kosicích má rovněž polovalbičku
- Dům čp. 40 v Kosičkách
- Venkovský dům čp. 79 v Kosičkách
- Dům čp. 24 ve Vápně - v rámci pozdějších stavebních úpravy byla mj. odstraněna původní rákosová střešní krytina
- Dům čp. 48 v Zachrašťanech
- Dům čp. 12 ve Vysočanech - hodnotná lomenice s nápisem na záklopovém prkně (dům umístěn ve dvoře za novostavbou)
- Dům čp. 13 ve Vysočanech - roubený dům byl obezděn, v 80. letech 20. století pak byla část roubení znovu odkryta
- Dům čp. 50 v Barchůvku
- Dům čp. 12 v Prasku - stavba s předsazeným štítem
- Dům čp. 47 v Sekeřicích
- Dům čp. 14 v Šaplavě
- Vesnická památková zóna Nové Smrkovice (několik staveb)
- Vesnická památková zóna Libeň (několik staveb, např. čp. 1, 2, 3, 4, 10)
- Dům čp. 766 v Novém Bydžově má vedlejší světnici se samostatnou sedlovou střechou
- Dům čp. 5 v Chmelovicích má zajímavou lomenici - horní třetina skládána klasovitě, spodní část ve střední partii svisle a v trojúhelníkových partiích diagonálně
- Dům čp. 46 ve Volanicích - štít je předsazen před čelo přízemí, lomenice se střídavou klasovitou skladbou
- Domy čp. 61, 62 a 138 v Ohnišťanech
- Dům v Říční ulici čp. 76 v Chlumci nad Cidlinou má zvalbený štít
- Dům čp. 14 ve Zdechovicích
- Dům čp. 18 v Hrobičanech
- Nepolisy čp. 13
- Luková 1
- Kosice čp. 5
- Kosičky čp. 40
- Kosičky čp. 79
- Zachrašťany čp. 48
- Barchůvek čp. 50
- Šaplava čp. 14
- Libeň čp. 4
- Nové Smrkovice, náves
- Nové Smrkovice čp. 2
- Nové Smrkovice čp. 8
- Chmelovice čp. 5
- Ohnišťany čp. 61
- Ohnišťany čp. 62
- Ohnišťany čp. 138 (rok 2014, později zdemolováno)
- Chlumec nad Cidlinou, Říční 76
Příklady starších roubených domů bez podsíně, které byly později obezděny nebo nově vyzděny:
- Dům čp. 35 v Pamětníku
- Dům čp. 14 v Písku
- Dům čp. 3 v Sekeřicích
- Dům čp. 43 ve Staré Vodě
- Pamětník čp. 35
- Sekeřice čp. 3
- Stará voda čp. 43 (vpravo)
Dům s podsíní
Polabský dům s podsíní se vyskytoval na území středního a východočeského Polabí, dosud je několik staveb zachováno především na Nymbursku. Zajímavé je, že podsíně se vyskytovaly především u malých usedlostí.[2]
Zatímco v městské zástavbě sloužila podsíň typicky pro nabídku zboží a jako krytá komunikace podél domovních průčelí, ve vesnické zástavbě plnila zřejmě funkci dobře osvětleného a zároveň chráněného prostoru pro drobné práce (světnice mívala pouze malá okna a neposkytovala tak dostatek světla). Prostor byl ovšem využitelný jen v průběhu teplé části roku, čímž lze vysvětlit jeho uplatnění právě v klimaticky příznivém Polabí.[2]
Zachovalou ukázkou tohoto typu domu je dům čp. 38 v Hlušičkách. Roubený dům je zvenčí omítnut. Předsunutý štít je vynesen na prodloužených trámech věnce domu a samotné loubí podsíně máš spíš dekorativní charakter.[2]
Kovárna ve Starém Bydžově, rovněž s podsíní, byla postavená z trhanic a zbořená roku 1969. Její kopie je dnes postavena v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.[2]
Podobně chalupa s podsíní, která stála původně v Oskořínku čp. 65 na Nymbursku, byla v roce 2012 přesunuta do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.[4]
- Hlušičky čp. 38
- Kovárna ze Starého Bydžova v Muzeu lidových staveb v Kouřimi
Reference
- NEŠPOROVÁ, Kristina. Diplomová práce: Regionální typologie roubených staveb na území ČR. Brno: Lesnická a dřevařská fakulta MU, 2017.
- KUČA, Karel. Chlumecko a Novobydžovsko: Historie a architektonické památky Pocidliní. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1995. ISBN 80-901906-0-X.
- FROLEC, Václav. Lidová architektura : encyklopedie. Praha: [s.n.] ISBN 978-80-247-1204-8.
- chalupa z Oskořínku - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.